Bled: symbol Slovinska

Na prvních dvou příčkách turisticky nejvyhledávanějšími místy ve Slovinsku jsou Piran a Bled. Piran už máme za sebou a proto jsme se vydali i k turisticky nacpanému Bledu.

Nikdy jsem nechápala proč ohledně toho všichni tak nadělají. Vždyť je to prostě jezero, uprostřed kterého je malý ostrůvek s kostelem. Tečka.

Jenže takhle jednoduché to s Bledem prostě není. A jsem ráda, že jsme se o tom přesvědčili na vlastní oči. 

 

 

U jezera jsme strávili celkem 3 noci. Tu první jsme si jen vytipovali parkoviště a protože jsme přijeli už večer, koukli jsme se na komedii s Adamem Sandlerem a šli jsme spát. Ráno jsme jen tak vegetili a čekali na příjezd našich přátel. Anku, Honzu a jejich pejska Amíka přivezla jejich Fiona hodinu před polednem.

První den jsme si udělali odpolední procházku kolem celého jezera, která nám zabrala cca 3 hodinky a to i s přestávkou na svačinu. Kolem jezera je to jen pár kiláčků a procházka je to krásná. Obzvláště za hezkého počasí. Rozhodně to není nic náročného, běžně to chodí rodiny s dětmi. Popřípadě je možné využít i vláček, který jezdí kolem vodní plochy.
Ale nebuďte líní a projděte si to pěšky 🙂

 

 

Protože byl krásný den, okolí jezera se zaplňovalo lidmi, kterých tu je v sezóně opravdu požehnaně a všichni se slunili či cákali ve vodě. Rozhodli jsme se vrátit k autům pro plavky a vyrazit zpět na břeh jezera. Ručníky jsme si rozložili na betonovém plácku u dřevěného mola a slunili jsme se. Samozřejmě jsme se i okoupali, to jsme nemohli vynechat. Voda byla na koupačku super a tak jsme si zaplavali a zaskákali z mola. Akorát, když více fouklo, chlupy na rukách se nám zježili a naskočila nám husina. Sluníčko nám jí však brzy svými paprsky zahnalo. A tak jsme si tam tak vegetili až do večeře, kterou jsme si udělali v našich pojízdných garsonkách.

 

 

Kluci chvíli po véče vyrazili zpět k jezeru – tentokrát na večerní lov fotek a my s Ankou jsme se koukaly na film a ládovaly se čokoládou v Amíkově společnosti. Dokonce se nám poštěstilo a než jsme ulehly, viděly jsme i krásný ohňostroj nad Bledem. To vám byla podívaná! Kluci přišli až chvíli před půlnocí a spokojeně zalehli.

 

 

Ráno jsme si přispali a zaplatili jsme si parkovné na celý den (4éčka, nejlevnější kolem jezera). Zabalili jsme si batohy, nasadili turistické boty a vydali jsme se vyšlápnout na 3 vyhlídky v okolí.

 

Vyhlídka Ojstrica 

Jenže jsme nějak na poprvé nechytili správný směr a vyšlápli si krpál, který jsme vůbec neměli v plánu. Ale co, bylo hezky a tak nám to ani nijak extra nevadilo. Prostě jsme se vrátili dolů, prošli kolem místního kempu a pak už jsme narazili i na turistické značení na louce, které nás vedlo do kopce na první vyhlídku jménem Ojstrica. Posedět můžete na kamenných skalkách nebo na lavičce. Výhled tu byl krásný, ale bylo tu spousta lidí, kteří si tu jako diví dělali selfíčka a střídali se stále dokola. Chvilku jsme tam poseděli, ale rozhodli se, že půjdeme dál a vrátíme se sem brzy ráno.

Foto: Jan Malkovský

 

Vyhlídka Velká Ojstrica 

Takže slezeme zpět po kamenné stezce a vydáme se dál a rovnou do prudkého kopce, kde si celkem šlápneme. Otíráme pot z čela a odměna v podobě skvělého výhledu z větší výšky smázne to vynaložené úsilí, na které hned zapomínáme. A my si to jen užíváme. Navíc tu není mnoho lidí. Takže parádička. Děláme nějaké záběry a chvíli tady posedíme.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vyhlídka Malá Osojnica

Poté si dáme prudký kopec tentokrát dolů a dojdeme k rozcestí k poslední vyhlídce, po kterém se vydáme. Ta už je vzdálená jen kousíček. A výhled je tam jak jinak než famózní. Vodní plochu jezera máme jak na dlani. Jsou tam dvě lavičky, kde je možné posedět. Tato vyhlídka je jako jediná ohrazena plotem z jedné strany. Opět se tu chvíli kocháme.

 

Neřeknu vám, která z vyhlídek, byla nejhezčí, protože se mi líbily všechny. Určitě stojí za námahu! Prostě výhled na celé jezero s ostrůvkem, na kterém je kostelík s okolní přírodou a blízkým hradem (Blejski grad)……s horami v pozadí… Výhled k nezaplacení!

 

A já už chápu, co všichni na tom Bledu mají. Je jedinečný!!!

 

Po návratu k autu a společné večeři jdeme brzy spát. Již třetí noc zůstáváme přes noc na parkovišti u železniční stanice, kde zůstává tuto noc i mnohem více obytek.

 

 

Následující ráno s klukama vstáváme ve 4 hodiny ráno a vyrážíme za tmy na první vyhlídku. Anka zůstává s Amíkem v autě. V lese je fakt temno a tak používáme baterky a lezeme na tu první vyhlídku, kde k našemu štěstí nikdo není. Usazujeme se na kameny a užíváme si výhled a čekáme na slunce. Děláme si kafe a snídáme. Já pozoruji okolí a kluci mačkají spouště foťáků ostošest.

 

 

A já už opravdu chápu proč je Bled považován za výkladní skříň této země. 

 

Slunce nejprve začne osvětlovat hory v pozadí z opačné strany a chvíli mu trvá než se začne přehupovat přes ně. Chvíli na to už nás hřeje prvními prvními paprsky na tvářích. To už přicházejí další lidé a dělají rychlá selfíčka. Je tu i nějaká šikmooká turistka, která si přinesla dvě parádní dělíčka na focení. No a pak je to už na hned. Během chvíli se slunce vyhoupne z pozadí hor a oslepuje nás úplně. Ale my si to stále užíváme a kocháme se. Zůstáváme ještě chvíli potom a když už tu začíná být moc lidí, balíme se a nadšení odcházíme.

 

Červenec 19, 2017

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.