Město Ourense se nachází ve Španělsku a nachází se zde několik termálních jezírek. Termální né vždy znamená horké…….ale to v tomto případě  neplatí, protože tyhle venkovní bazénky byly velmi teplé…… místy až horké. Paráda.

V tomhle městě se milovníkům horkých pramenů bude moooooc líbit. Tak jako nám. Protože my naprosto milujeme horké termální prameny! A ve městě Ourense je to ráj horké venkovní koupele.

Předem jsme měli najitá nějaká místa, body na mapě a tak jsme se k nim vydali.

 

Abych vám to ale všechno správně vysvětlila.

Městem Ourense protéká řeka Minho a podél jednoho břehu najdete několik termálních horkých pramenů.

Některé jsou placené a jiné jsou venku volně přístupné.

Nás zajímaly samozřejmě ty volně přístupné.

 

 

První, ke kterým se dá dojet nejblíže autem se jmenují TERMAS CHAVASQUEIRA(42.346908, -7.878317). Pár kroků od parkoviště najdete placené termály, ale my se vydáváme kolem nich k řece, kde se nachází ty venkovní volně přístupné.

 

 

Jsou naprosto skvělé. Jsou tu tři bazénky, ve kterých jsou odlišné teploty vody od teplé až po horkou. Je tu i pítko, kde si můžete nabrat pitnou vodu, K dispozici je tu dokonce venkovní sprcha, kde si můžete naregulovat teplou nebo studenou.

Nejprve jsme to tu omrkli, abychom věděli do čeho jdeme a zkusili jsme vodu nohama a později jsme se sem vrátili v plavkách a s ručníky. To jsme chytli krásný slunečný den. To vám snad ani nebudu vyprávět, jaká to byla paráda, naložit se do té horké vody.

 

 

Relax. Uvolnění. Odpočinek. Pohoda. Klídek.
Jóóóó.
A pak znova.
Nikam nespěcháme.
Prostě si to užíváme, teď a tady.

 

Jsou tu i informační cedule, kde se dozvíte nějaké info. Třeba jako, že tady nemůžete fotit, aby na fotce nebyly lidské obličeje. Místní si to tu dost hlídají. A tak radši fotíme na tajňačku, proto nemáme žádný top fotky, ale i tak se nám něco podařilo zachytit. Vidíme, jak místňáci okřikují i několik turistů, kteří si chtěli udělat selfíčko ve vodě. Takže bacha na ně.

 

Toto místo je hned u řeky, ve které je možné se zchladit. Michal to prubnul ale já se hlásím jako posera 😀

 

 

Jestli se chcete podívat a ozkoušet i další z venkovních bazénků, doporučuju zaparkovat tady na tom malém parkovišti(42.351541, -7.882398), nechat tam auto a dál jít po stezce po svých. Cesta vás povede podél řeky. Za 2 km dojdete k prvním venkovním bazénkům (Termal Muino da Veiga), kde bylo celkem dost lidí a věděli jsme, že jsou před námi další dvě místa s bazénky a tak jsme se zde ani nezastavovali a štrádovali jsme si to po stezce dál. Cesta je tu udržované. Všude jsou tu odpadky a narazíte i na venkovní posilovnu, dětská hřiště či venkovní sezení. Je to tu hezké. 

Po chvíli míjíme placené termály Termas Outariz a jdeme stále dál.

Za chvíli jsme tam. Burgas de Canedo, ty jsou pro nás ty pravé. Rozdělují se na dvě části. My zůstáváme v té první, protože se nemůžeme dočkat až se naložíme. 
Jsou zde pánské i dámské malé převlíkárny se skříňkami, kde si můžete uschovat věci. Sice si skříňku můžete zamknout, ale klíč si nemůžete vzít s sebou, takže se tam kdokoliv může dostat. Proto si tam necháváme jen oblečení a batoh s věcmi si bereme s sebou a odkládáme si ho na lavičku u bazénků.

 

 

Moc se mi to tu líbí. Okolí bazénků a cestičky kolem jsou vykamenované a tak to vypadá super. Tady jsou bazénky 4. 3  z nich jsou teplé až horké a jeden malý je úplně ledový. Sem se chodí lidi zchladit. Michal to opět prubne a já opět ne. Jen smočím chodidla a to mi stačí. Ledárna. 
Tak tady je to to pravé. 

Nakládáme se na dvě hodiny. Po tuto dobu měníme bazénky a střídáme teploty a občas vylézáme úplně ven, abychom naše těla ochladili. Pijeme hodně vody. Opět je tu pítko a venkovní sprcha. Jsou tu i venkovní záchody. Dokonce tu mají i mladého správce, který tady na to dohlíží. Několikrát ho vidíme, jak turisty okřikuje, že se tady nesmí fotit. Ale nám se to podaří. Mladík i reguluje teplotu vody a vidíme ho, jak i na požádání přidává na teplotě. 

 

 

A tak si tu tak vegetíme v té horké vodě a povídáme si až do setmění.

V mezičase zaběhneme o 100 metrů dál okouknout tu druhou část venkovních lázní. Tam je jezírek 6 a je tam také celkem plno. Zkoušíme ten, který je prázdný a hned chápeme proč v něm nikdo není. Teplota vody není závratná. Takže se hned zase vracíme do té první části a nakládáme se dál.

 

 

Když se setmí, rozsvítí se zde venkovní světla, která to tu ozařují. Takže i večer za tmy to tu má své kouzlo. Ale to už to balíme, protože nám kručí v břiše a ještě musíme jít po stezce zpět na parkoviště k našemu Vítkovi.

Jo a kdybyste byli líní a nechtělo se vám to podél řeky chodit po svých, víme, že tam jezdí mašinka, která vozí turisty.  Ale neřekneme vám odkud vyjíždí, protože to nevíme. Nás to totiž nezajímá.

 

Takže, to je o tomhle lázeňském království všechno.

Naprosto jsme si to tam užili. Určitě k tomu přispělo, že je listopad a nebylo tam tolik lidí. Viděli jsme nějaké fotky z léta a to tam je opravdu natřískáno. Takže takhle to pro nás bylo naprosto ideální.

 

Věřím, že ho v budoucnu rádi navštívíme znovu.

Už se těším!