Shrnutí Portugalska

Portugalsko nakonec nebylo takové wooow, jaké jsem čekala. Ale víte, jak to s těmi očekávání bývá….. Ale když to vezmu kolem a kolem a zabalím to do celku. Bylo tam hezky.

 

Portugalsko je hezká země, která je dost podobná Španělsku. Čím se Portugalsko rozhodně pyšnit může jsou útesy, které vybíhají do oceánu a nabízí tak krásné výhledy. A ty pláže! Jedny z nejkrásnějších pláží v Evropě, nad kterými se často majestátně tyčí již zmíněné útesy.

No a co jsme v Portugalsku všechno viděli??

Spoustu krásných míst….

O jižním pobřeží si můžete přečíst tady – tam se nám moc líbilo.

Ještě více se nám líbilo na Cabo da Roca, kterému jsem věnovala samostatný fotočlánek.

 

Lisabon
Neboli Lisboa, což se mi líbí více. Do hl. města Portugalska jsme se chtěli podívat, ale sakra dlouho jsme hledali místo pro zaparkování a když jsme ho konečně našli, bylo 6 km vzdálené od centra a navíc celé město zahalovala ranní mlha a tak jsme se na jeho návštěvu vykašlali a vydali se vesele dál.

 

Coimbra
Je třetím největším městem Portugalska a v minulosti bylo dokonce jeho hlavním městem.

Univerzitní městečko, které jsme se vydali také prozkoumat.
Leží na březích řeky Montego a její historické centrum se rozkládá na kopci protkaném starými uličkami, tajuplnými zákoutími a průchody a hlavně nekonečnou spoustou schodů.

Ale nijak zvášť nás neoslovilo. Zaparkovali jsme na neplaceném parkovišti u řeky a šli se projít do univerzitního centra. Dole u hlavní křižovatky to vypadalo hezky. Kavárničky lákali na venkovní posezení, okolím se linula vůně právě upražených kaštanů, které si za pár drobných můžete zakoupit na ulici a všichni se zde smějí a vypadají šťastně. Jenže pak zajdeme do úzkých uliček, které nás vedou vzhůru a jakobychom to hezké nechávali za sebou. Procházíme uličkami, kde jsou zdi počmárané nápisy, kterým nerozumíme. Je tu hodně odpadků a nepříjemný zápach moči. No přesně to, co nemáme rádi. Tohle vám na fotkách gůgl neukáže. Takže jsme si to tam prošli a pak zase jeli o dům dál.

 

 

Serra da Estrela
Do tohoto národního parku jsme se moc těšili. Po několika dnech, kdy jsme projížděli po pobřeží a užívali si útesů a pláží to měla být příjemná změna. Těšili jsme se na trek, který jsme si tam naplánovali kolem několika jezer. Jenže! Už cca 75km před naším cílem Vítek vjíždý do oblasti, kde nedávno řádily obrovské požáry, které spálili přírodní bohatství na popel.
Jedeme dál.

 

Zbývá 50km do cíle, ale sežehnutá krajina nemizí a nám se míhá za okýnky. Zbývá 30 km žádná změna. Místy dokonce stále cítíme popel. Přemýšlíme nad tím, jak obrovský strach a bezmoc museli pociťovat místní obyvatelé. Příroda je občas i krutá….. 20km a za okénky to vypadá stále stejně černě. A protože je podvečer, začne se smrákat až padne tma.

 

 

Posledních několik km, jsme na okolní přírodu neviděli a tak doufáme, že to tady nahoře už nebude tak zlé a zítra si tu dáme hezký trek. Dojedeme na parkoviště u vodní přehrady,  tam zakempíme na noc. Druhý den po probuzení okukujeme okolí. V těsné blízkosti kolem vidíme, že požár nebyl a místní křoviny přežily, když ale naše oči zabloudí dál, spatří ty černé plochy, které jsou všudypřítomné. Tam kde dřív bývaly zelené vysoké stromy, teď trčí pouze ohořelé kmeny. Tam kde se dřív pásly krávy, teď nespatříte jediné zvíře…… atd. I tak se rozhodneme vydat na trek, který nás ze začátku vede po betonovém chodníku. Procházíme kolem prvních dvou jezírek, opravdu se nám to tu líbí. Jdeme dál.
Jenže!


Po dalším kiláku zjišťujeme, že jsme se nechali vést po chodníku a tak se uhli z naší trasy, kterou má Michal v mobilu. Vracíme se a vydáváme se přes křoviny, protože žádná stezka tu není. Tak to zkoušíme. Již po pár krocích zjišťujeme, že to byla blbost. Místní traviny jsou měkčí než se zdají a tak nikdy nevíme, kdy došlápneme nad pevnou zem. Navíc je to tu dosti podáčené a ty debilní křoviny nás dost píchají do noh. Což věřte mi, nás dost sere 😀 Ještě, že tu jsou místy balvany, které nám nabízejí útočiště a my tak pár metrů zdoláváme po nich. Chceme dojít na vrchol kopce a zjistit, zda tam už
nevede nějaká cesta. Vzápětí na mě Michal z vrchu volá „žádná cesta tu není, sereme na to“.
No a tak to otáčíme, protože tohle jako nemá cenu.


Cestou zpět na chodník s vyjeknutím zapadnu. Doslova zapadnu. Noha se mi probořila do nějaké díry a já jsem tam zahučela od pasu dolů. Vztekám se, všude kolem mě pichlapé keře. Tak tohle mi bylt čert dlužen. Křičím na Michala odpovídám na jeho otázku, jestli jsem v pořádnu slovy „to zas někdy někam polezu“ a dodávám „jojoo, jen jsem zapadla“. A tak se vyhoupnu zpět na nohy a rychlým teplem si to štráduju za ním. Už na mě čeká na chodníku. Pomůžeme mi nahoru a zatímco mi vybírá z hlavy větvičky a jehličí, rozčilujeme se nad tím, jak někdo tuhle trasu do Wikilocu mohl zadat a že příště podle téhle appky už nejdeme. No a pak se po stejné trase vracíme zpátky.

 

Od parkoviště si po schodišti vylezeme na přehradu a projdeme se na jednu stranu, odkud máme hezké výhledy na vodní hladinu a hornaté okolí. Pak se vracíme k Vítkovi, kde si dáme k obědu jen rychlé těstoviny se zeleninou, protože nám docházejí peníze, tak škrtíme rozpočet, co to jde a musíme se smířit s ještě nízkonákladovější stravou než doposud. No a pak vyrážíme dál a opět projíždíme na uhel spálenou krajinou 🙁

Přírodo, jak já tě miluju, ale občas jsi krutá…….
stejně jako my….
….lidé.

 

Aveiro
Neboli Portugalské Benátky. Tam jsme se těšili, protože ty Italské Benátky jsme se rozhodli kvůli mačkanicím v sezóně vynechat. Parkujeme v centru na bezplatném parkovišti u paneláků a jdeme se projít podél vodního kanálu, kde pozorujeme gondoly, které líně proplouvají tam a zpět. Ale pozor, nejsou to takovéty hezké goldoly, které mají svého Gondoliéra. Ba ne. Tyhlety loďky jsou větší a jsou poháněné motorkem. Takže žádnou velkou romantiku tu nečekejte.


I přes tento fakt, jsou loďky plné turistů, takže tady na tom těžce rejžujou. Podél vodního kanálu nás zastavuje několik „lapačů“ od různých společností a chtějí nám prodat lístky na tuto užasnou platbu, kterou si prý nesmíme nechat ujít. To sotva. Né, díky.
V okolí vodního kanálu naleznete několik uměleckých předmětů různých portugalských architektonických stylů. No ale my na umění moc nejsme, takže opět nic pro nás.


No a toť je vše. Pro nás nic ohromujícího a tak se trochu zklamaně vydáváme dál.

Jo a zapomněla jsem zmínit, že asi nejvíce nás zde zaujala pouliční umělkyně, která měla originální kostým.


Celou dubu tam seděla takhle bez pohybu. Jen když jí někdo hodil minci, začala kolébku pohupovat.

 

Porto
Michal za sebou má odřízenou zase pěknou štreku a tak si po příjezdu na bezplatné parkoviště dáváme chvíli oddech. Nacházíme se ve městě Vila Nova de Gaia, které od Porta dělí místní řeka. Já mám špatnou náladu, kterou mi Michal pomůže rychle zahnat a pak se ruku v ruce vydáváme podél řeky Douro, až k nábřeží naproti hlavnímu Portskému nábřeží. Zde na řece vidíme několik hezkých lodí, které jsou naloženy sudy světově proslulého a oblíbeného Portského vína. Právě tady se nachází i několik vinných sklípků přezdívaných „caves“, před kterými turisté vysedávají a dopřávají si koštovačku. My však jen procházíme a okukujeme. Navíc jsme lidi, kteří si často červené ředí s kolou, takže tohle není nic pro nás. -Prosím vy co milujete víno, nemějte nám to za zlé 😀


Nachází se tu i lanovka, která vás vyveze nahoru, odkud je to už jen pár kroků na vrch místího mostu. Ale, jak víte, my lanovkami nejezdíme a tak deme dál po svých kolem různobarevných místních domů, restaurací a obchůdků se suvenýry.
Nejprve to ale bereme po spodku mostu, kam můžou jen chodci, auta a autobusy.

„Most Ludvíka I. (Ponte de Dom Luís I) – most, kterému je návštěvníky města i místními často přezdíváno eiffelův most. Stavbu navrhl Teófilo Seirig, který se učil u samotného Eiffela.“ – kamarád Net.

Na chvíli se zastavujeme u davu a stejně jako většina pozorujeme místní mlaďáky, který stojí na hraně mostu a připravují se ke skoku dolů, zatímco jeden s nich obchází dav a vybírá peníze jakože za představení. Semtam nějaký ten drobák od turistů ukořistí, ale kluci ne a ne skočit. Po chvíli to vzdáváme a jdeme dál, protože usuzujeme, že je to divadlo a oni nakonec stejně neskočej.
Vydáváme se po dolní konstrukci mostu na druhou stranu do Porta.
Kde chvíli pozorujeme pouličního umělce, který se prezentuje jako klaun. Ale moc nás to neba a tak jdeme po nábřeží dál. Okukujeme tohoto nehybného pouličního umělce.

 

Je tu spousta místních útulných kavárek, kde je natřískáno. My však zamíříme blíže k vodě, kde jsou dnes místní trhy a tak jimy procházíme a okukujeme po zboží, které je zde nabízeno ke koupi. Název Porto snad dokážou dát  úplně na všechno. Utěrky, ubrusy, trička, čepice, šátky, mikiny, ručníky, polštáře, přívěšky, pohledy, magnety, kachličky, vařečky, prkýnka, talíře, hrníčky i na trenky i ponožky. Atd.
Hodně populární suvenýry jsou tu ty, které jsou vyrobené z korku. Kabelky. Peněženky. Batohy. Klíčenky. Atd. Nekteré vypadají fakt dobře.
Ale my nemáme rádi suvenýry. Nejlepší suvenýry pro nás jsou vzpomínky a fotografie, které pořídíme.

Když už okukování máme dost, zamíříme si to nahoru do města, kde míjíme pár místních památek.
Naši pozornost však upoutávají 3 nablejskaná oldskůůl auta, která tu jsou zaparkovaná vedle sebe a slouží jako občerstvení a nebo pojízdné kavárny. Vypadají fakt fantasticky. Bohužel nás nenapadlo si je vyfotit, asi protože jsme byli nimi tak okouzleni. Takže si je prostě představte jak chcete 🙂

A pak už si to kráčíme znovu na populární most, tentokrát ale procházíme po jeho vrchu, kde můžou pouze chodci, ale ti se musí vyhýbat místní tramvaji, která tu projíždí v obouch směrech.
Právě tady se nám líbí asi nejvíce. Obě města, která od sebe dělí řeka, máme jako na dlani. Jsou odsud parádní výhledy. A protože je už podvečer, všechno je krásně osvícené slábnoucím sluncem. Procházka po vrchu je skvělím zakončením návštěvy tohoto hezkého města.

Po tom, co si na mostě pořídíme několik fotek a také nějakých těch selfíček na památku, zamíříme zpět k Vítkovi a vyrážíme spát na blízkou pláž.

No a jak tak jdeme ruku v ruce zpátky Michal poznamenává „Na to jak města nemusím, tak PORTO se mi vážně líbí“ a mě tak vým tvrzením překvapuje, protože on města fakt nemusí.

 

 

Ponte de Lima
V tomto roztomilém městečku se zastavujeme, protože ho máme po cestě. Chvíli se v něm procházíme a obdivujeme jeho středověkou architekturu a hlavně místní most, který zde postavili už Římané. Pár z nich můžete na břehu řeky Limy vidět v zástupu. Samozřejmě, že nejsou živí, ale jsou tam připraveni bránit město.

 

Spaní na divoko
Tak s tím tu není žádný problém. Nevím, zda je to oficiálně povoleno či ne, ale my takhle prostě přespáváme všude a zatím to jde. V Portugalsku to šlo krásně. Není problém najít místo na útesu s výhledem na oceán či přespat na parkovišti nebo na nějakém hezkém klidném místě v přírodě. Řekla bych, že místní jsou tu na to zvyklý……alespoň nám to tak přišlo.
Počítejte s tím, že u pobřeží budete takhle narážet na spoustu obytek.

Místo, které doporučujeme pro přespání je toto:

Miradouro de cervo
Souřadnice 41.9466,-8.72709.
Auto můžete zaparkovat na malém parkovišti na konci ulice, která dále nepokračuje. Byli jsme tu třetí týden v listopadu a celý den tu byl fantastický klid a ticho. Za celou dobu sem přijela tři auta, lidi vystoupili, podívali se na vyhlídku a zase hned odjeli.

To jen my jsme se tu kempili celý den.
Potřebovali jsme si vyprat a tady nebyl problém natáhnout si šňůru a bez čumilů nechat prádlo ve větru uschnout.
Navíc jsou z tohoto místa naprosto krásné výhledy na okolí.

Sice nás tam pak trochu štval vítr, ale i tak jsme si tohle místo moc užili.
Navíc na jeho nejvyšším vrcholku naleznete stojícího paroháče, který vyhlíží do dálky.

 

Portugalsko v bodech

– potraviny jsou zde o trochu dražší než ve Španělsku
– nafta je zde dražší opět v porovnání se Španělskem

– často zde vídáme zdevastovanou krajinu, děsivý důkaz ničivých požárů
– krásné útesy a písčité pláže
– u pobřeží budete narážet na velký výskyt obytek, je to tu populární
– hodně populární je zde surfing
– na jihu není snadné nalézt pitnou vodu, mají tam velice malý výskyt pítek nebo kohoutků
– od oceánu tu nefoukalo tolik, jak nám ostatní říkali (možná jsme měli štígro)
– místní pomeranče a granátová jablka chutnají fantasticky
– najdete zde nejdelší most v Evropě (nejeli jsme po něm), Vasco de Gama má více jak 17 km
– jsou zde legální  býčí zápasy
– nemá moře, ale je omýváno Atlantským oceánem
– populární jsou zde Azulejos (malované keramické dlaždice), kterými si rádi obkládají i domy
– typickým pokrmem je zde sušená treska, které se říká Bacalhau, kterou běžně koupíte třeba v Lidlu, kde tam mají speciální stroj na její přípravu a jakože fakt dost smrdí 😀
– často zde budete narážet na barevného kohouta (Galo de Barcelos), který je jedním ze symbolů této země
– je významným producentem korku, mají tu pro to specializované prodejny, kde z korku koupíte vše možné i nemožná, jak už jsem se zmiňovala výše ve článku
– byli jsme zde v polovině listopadu a měli jsme hezké počasí

Tak tohle je naše Portugalsko.

Doufám, že vás článek navnadil pro návštěvu této země 🙂

Já jsem se návštěvou Portugalska navnadila na návštěvu Portugalských souostroví. Na Madeiru i Azorské ostrovy. Tak snad někdy 🙂

Listopad 26, 2017

  • Dobrý den, do Portugalska se chystáme začátkem července na 7 dní. Půjčíme si auto a chtěli bychom objet co se dá 🙂 Našli jste nějaká zajímavá zákoutí, tipy na stravování po cestě apod. Chceme si tam půjčit auto a jet Lisabon, Porto, Faro, Lisabon 🙂 Děkujeme moc – jakákoliv rada nám pomůže.

    • Zdravíme Danielo 🙂 Portugalsko si užijete, je to krásná země 🙂 Možná vám doporučím nakoupit potraviny už ve Španělsku, protože v Portugalsku je to o trochu dražší. Není to nějaký extra rozdíl, ale na pár nákupech něco ušetříte 🙂 Pokud si nebudete kupovat vodu, ujistěte se, že máte nabranou pitnou vodu než budete sjíždět na jih – tam nejsou pítka tak běžná. Měli jsme problém tam najít nějaký kohoutek s pitnou vodou několik dní. V Lisabonu může být možná trochu problém s parkováním, ale to uvidíte….
      No a při cestě do Portugalska doporučujeme zastavit se ve městě Ourense – mají tam volně přístupná venkovní termální horká jezírka. Nevím kudy přesně pojedete, ale neměla by to být zajížďka 🙂 Více info si přečtěte tadyhttp://eaglesnacestach.cz/cesta-evropou/ourense-hot-springs/
      Snad se vám něco z výše uvedeného šikne 😉

  • Napsat komentář

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.