Síla okamžiku

První noc v horkém Řecku. Opuštěná písečná pláž plná mušlí. Nikde ani živáčka. Relax, pohoda a zahájení grilovací sezóny. Jen my dva a náš Vítek. 

Hranice z Bulharska do Řecka jsme přejeli bez problémů. Dokonce nám ani neprohlíželi Vítka. Prostě pohodička a žádný stres. Bulharsko nám mizí ve zpětném zrcátku a my si to rovnou mohli hnát na nás spot pro kempování. Našli jsme si ho v Park4Night – Itremeros Beach. Jeli jsme v podstatě na jistotku.

Přijeli jsme tam na oběd, takže jsme si vyndali sezení, poobědvali salát s balkánským sýrem a pustili se do šůrování Vítka. Náš domeček na kolech už to nutně potřeboval. Zatímco ho Michal umýval z venku, já jsem nám prala prádlo. Pak jsem ho vyčistila vevnitř. Sbírala jsem mušle. Michal jel nakoupit. Celý den byl pařák a my si ho užívali v plavkách u pláže a moře. Paráda! To ale ještě není to, o čem chci psát.
Michal se ostříhal a já posbírala prádlo. Večer jsme si ugrilovali k zeleninovému salátu několik menších klobásek, které byly výborné a my tak vyzkoušeli náš nový super gril. Už jsme se nemohli dočkat až zahájíme grilovací sezónu. A už je to konečně tady! Juhůů 🙂 Večeři jsme završili pivkem v plechovce. Vůbec nevím jaké to bylo. Vím jen, že v tom teplém dni ke šťavnatým klobáskám to bodlo 🙂 Ale ani tohle ještě není ten moment, o který se s vámi chci podělit. Ten následoval až po večeři a po posledním doušku pívka.

Po celém dni na sluníčku a po pivču to na nás nějak padlo. Taková únava. Ale taková ta po dobrém jídle, pivě a hodně sluníčka…… No prostě jsme byli jako když nás praští palicí 😀 Bylo kolem 7 hodiny večer, když jsme si rozložili postel a natáhli se na ní. Vítkovi jsme nechali otevřené všechny dveře, aby to vevnitř hezky profukovalo. A vzadu jsme si roztáhli závěs. Takže jsme měli z postele výhled na pláž a moře pár kroků od nás.

A to je přesně ten moment. Síla tohoto okamžiku, který přišel neplánovaně a my si ho vychutnali. O to se s vámi chci podělit a doufám, že i vy uchováváte v paměti podobné chvíle. Protože to je to oč tu běží.

Tak si tak poleháváme s takovýmhle krásným výhledem. Posloucháme vlny, které tu nejsou nijak divoké…..jsou spíš menší, ale svůj zvuk mají. Tulíme se tak, že nevím kde začínám a končím. Nohy a ruce se nám proplétají a my splýváme v jeden celek. Jako puzzle, které má dva dílky. Tentokrát si nepovídáme. Normálně spolu totiž mluvíme hodně a to o všem možném i nemožném. Umíme spolu i mlčet a teď slova nejsou potřeba. Což je skvělé. Prostě jen poleháváme. Víme, že tam jsme. Bok po boku. Ruka v ruce. Občas se kocháme okolím a občas máme oči zavřené, ale nespíme. Relaxujeme a posloucháme okolí.

Já a Michal v našem Vítkovi, první noc v Řecku na naší cestě Evropou. Dřív to byl pouze náš sen. Teď je to však realita! Náš sen se stává skutečností. A pak, že to nejde…… pche. Těm nevěřícím lidem se teď jen směji. Protože, když se chce tak to přece jde…… no FAKT !

V tu chvíli si uvědomuji, jak mi stačí málo ke spokojenosti……ke štěstí. Protože právě v tuto chvíli…….v tento moment, který se vám může zdát obyčejný, zjišťuji, že to je přesně ono. To proč to děláme. Pro takovéhle jedinečné momenty, které se nebudou opakovat. Můžou se vám opakovat pocity, ale nikdy to nebude už stejné. Bude to na jiném místě, v jiné zemi, v jiný den a za jiného počasí. To je ta síla okamžiku. Jeho jedinečnost! Samotnou mě to, co jsem pocítila v tu chvíli překvapilo. Čiré štěstí. Ke kterému nepotřebuju spousty materiálních věcí, mnoho peněz nebo několik stovek přátel na FB. Stačí mi k tomu Michal. A když ho mám, vím, že všechno další se vystříbří….všechno vyřešíme…….všechno bude dobré a ještě lepší. Protože jsme na to dva. Já a on. On a já.

Není to tak, že bych to ještě nikdy čiré štěstí nepocítila. Jen tohle bylo jiné, takové jedinečné ve spojení s tou chvílí a místem. Ojedinělé řekla bych. A protože je ze mě teď velká spisovatelka (pokud jste nevycítili tu ironii tak tam opravdu je 😀 ), rozhodla jsem se s vámi o tuto mou vzpomínku podělit. V životě jsem shromažďovala spousty věcí. Protože jsem holka a my věci prostě potřebujeme (čti chceme) 😀 Takže knihy plnily mé police, oblečení jsem cpala do svých skříní, rozšiřoval se botník na mé boty, ke kterým muselo být spoustu kabelek do barvy, sluneční brýle se mi snad samy množily, jinak si neumím vysvětlit, že jsem jich měla tolik a o bižuterii ani nemluvím. Jo jo je to tak. A jako každá holka i já mám své věci ráda. Ale zjišťuju, že jsem je jen chtěla mít. Teď je to jiné…..Teď chci mít více vzpomínek, o které se budu moci podělit.

Ano, překvapuju sama sebe, když zjišťuji, že mi stačí jedny pohodlné žabky namísto plného botníku bot. Apod.

Já a Michal. Michal a já. To je to, co potřebuju a to, co chci. Naše láska a přátelství mě naplňuje a já jsem šťastnější a spokojenější. Víc a víc. Už tu nemluvím o nějaké zamilovanosti nebo poblouznění, ale o lásce, která mezi námi vzkvétá. V průběhu našeho dýchánku se mi tyto myšlenky honily hlavou a já jsem se snažila je sem sepsat. Ale minimálně na půlku jsem určitě zapomněla. To je ale fuk. Pokud nejste natvrdlí, tak jste celou pointu chytli v těch důležitých řádcích 🙂

No a tak si tam tak nerušeni ležíme dvě hodinky. Tulíme se a převalujeme. Vlny stále zvučí a ptáci zpívají. Vítr nás chladí na kůži. Obloha změnila barvu z jasně modré s bílými mraky na tmavě modrou s naoranžovělými mraky. Slunce zapadá a nasvětluje okolí do oranžova. Je to krásná podívaná. Má to jen jedinou nevýhodu a tou jsou otravné mouchy a později i ubzučení komáři, kteří nám doslova pijí krev. Proto zavíráme Vítka, zatahujeme a vyháníme poslední hmyz zevnitř. No a ten ojedinělý moment je pryč. Už ho máme jen ve svých vzpomínkách, kde je v bezpečí.

No a teď bych měla napsat, že jsme šli spát, ale vy byste mi asi nevěřili, protože jste domýšliví. Takže spát jsme nešli, byli jsme ještě nějakou dobu vzhůru, ale více vám o tom psát nebudu, protože tohle není žádná erotická povídka nebo tak 😀

PS: Více fotek sem nedávám:

a) záměrně, protože chci, abyste si sami tu krásu představili ve své mysli

b) prostě proto, že se o ně s vámi nechci dělit

c) poněvadž žádné jiné fotky jsme neudělali

Vyberte si odpověď, která se vám líbí 🙂  Následuje spoiler ————- Prozradím vám, že všechny možnosti jsou pravdivé 😀

Takže na závěr jen:
Běžte si za svými sny, buďte šťastní, mějte se rádi a shromažďujte pro důležité okamžiky!!