4denní Albánie

Spousta lidí nám psalo doporučení na krásná místa v Albánii. Spousta lidí nám psalo, jak je Albánie krásná země. Na internetu jsme se často dočítali chválu a to, že tam někteří jezdí každý rok a nemůžou si tuto zemi vynachválit. Takže jsme do ní vyrazili hned po Řecku.

Celí natěšení jsme přejeli hranice a hned za nimi nás nemile přivítala silnice ve špatném stavu. Prostě si tak frčíte po dobré cestě třeba 90kou a najednou zničehonic před vámi úsek štěrku a díra až do Číny……. a ne vážně nepřeháním. Je to akorát tak na to tam nechat kolo, jak pořád říká Michal. Silnice tu nemají bůhvíjaké, ale prý to dřív bývalo horší. Musíme jim nechat, že se snaží….. ale otázkou je, zda se snaží dost?

Albánie a moře?

Ano i Albánie má moře, hodně lidí se tomu diví 😀 A má hezké moře i pláže. Nejvíce se nám líbily pláže ve městě Ksamil s průzračným mořem. Takže když pojedete do hotelu na dovolenou a budete znát jen cestu od něj k pláži a restauracím v okolí, bude se vám Albánie moc líbit. Tam se to snaží udržovat. Jakmile už ale vyjdete do center měst, pochopíte. Narazíte na nepořádek a odpadky všude kolem. A o bordelu za městy se snad ani zmiňovat nebudu.

S Michalem jsme z Albánie zklamaní i když přírodu má nádhernou, my se do ní bohužel s naším Vítkem nedostanem.
On by třeba i ty jejich prudké kopce a špatné silnice zvládnul, ale my ho nechceme zbytečně trápit. Přeci jen má před sebou ještě dlouhou cestu.

Výhledy tu jsou dechberoucí!

 

Sotira Fir – Nature monument

K tomuto přírodnímu monumentu zamíříme hned po přejezdu hranic.
Vede nás to tam úzkou asfaltkou a mezi velkými kopci je cesta pokrytá i kamínky.

Přijedeme do nejklidnější vesničky, kterou jsme kdy viděli.
Je tu hrobové ticho a nikde nikdo. Monumenty se nacházejí ve středu vesničky a jsou to obří kmeny stromů. Jsou vážně obrovský a majestátní. My se jimy jen pokocháme, natočíme si tam z kohoutku pitnou vodu a vracíme se zpět na hlavní.

 

Termální horké prameny??

Ano, ty v Albánii taky mají a to je obrovské plus. Již předem bylo dané, že se k nim pojedeme podívat. Chtěli jsme se naložit do teplých bazénků. Více o naší termální koupačce naleznete v samostatném článku: Hot springs v Albánii??

 

Pláž Gjipe

Toto místo se nám v Albánii moc líbilo. Pláž je skrytá za kopci podobně jako Milos beach v Řecku. Na pláž se dostanete buď stezkou z kopce dolů a nebo na loďce. My si zvolili stezku, u jejíhož začátku jsme zaparkovali na hezkém odpočívadle se sezením. Místo to bylo skvělé, až na ty odpadky všude kolem. Přijeli jsme v podvečer a rozhodli se, že na pláž a do kaňonu se půjdeme podívat až ráno. Po zbytek dne jsme tedy měli čas, který jsme se rozhodli zužitkovat tak, že si ugrilujeme večeři. Což byl skvělý nápad. Udělali jsme si haloumi, zeleninové špízy a k tomu opečené tousty. Moc jsme si pošmákli a šli jsme celkem brzy spát, abychom ráno byli ready.

 

 

V noci nás občas vzbudila bouřka, která se nad námi jen přehnala a ráno po ní nebylo ani stopy. Po ranní rutině plni energie vyrážíme stezkou z kopce dolů, kterou zdoláme za dvacet minut. Po cestě je několik vyhlídek, kde se můžete kochat výhledy do kaňonu. A později se kocháme panoramatickým výhledem na otevřené moře a pláž, za kterou se nachází kaňon. Na pláži se nachází i kemp, kde si můžete zaplatit za přespání ve stanu, ale nám se moc nelíbí. Vypadá, že je napůl rozbořený a napůl rozestavěný.

 

 

Jdeme korytem řeky směrem do kaňonu a míjíme několik upozornění, že tu není možné rozdělat oheň a kempovat. Pokračujeme dál a až nás sevřou mohutná ramena kaňonu, do kterého už nepronikají paprsky slunce tak, jak tomu bylo před chvílí. Občas přelézáme i větší balvany, abychom se dostali dál, ale nakonec se dostaneme do bodu, kdy už dál nemůžeme…… tam už je to na horolezeckou výbavu. Otáčíme se a vracíme se stejnou cestou k Vítkovi. Výstup po stezce na horu je náročnější, ale zabere nám jen o 5 minut déle než cesta dolů.

 

 

„Kaňon je přes 800 metrů dlouhý, šířka je 10 – 20 metrů. Najdete zde několik jeskyní. Lézt stěny v kaňonu je velmi obtížné a bez kvalitního vybavení bez dobré fyzičky i pošetilé.“ – kamarád Net.

 

Blue Eye

Neboli Mořské Oko, které je v tuto chvíli probádáno do hloubky 70 metrů. Dostaneme se k němu přes závoru, kterou střeží pán a my mu platíme 200 peněz (cca 40Kč) za auto. Je to cena jakože za parkovné, ke kterému je to přibližně dva kiláky po štěrkovce. Stejně jako ostatní zaparkujeme na parkovišti u restaurace a jdeme pěšky 200 metrů k prameni, který vyvěrá ze země a je průzračně čirý. Je tu spoustu lidí a spousta z nich se snaží v Mořském Oku okoupat, ale vždy celí zmrzlí utíkají z vody a balí se do ručníků, aby se zahřáli. Voda má totiž jen něco kolem 10°C, což je fakt ledárna. Taky jsme se chtěli okoupat, ale stačilo, že teplotu vody ozkoušely jen naše nohy. Takže se tam chvilku bavíme nad blázny, kteří se i zkoušejí do vody potopit a nad dětmi, kteří tam skákají. Pak se vydáváme projít areál. Ten není veliký, takže je to na chvilku a pak zase frčíme dál.

„The Blue Eye (Albanian: „Syri i kaltër“, Greek: Γαλάζιο Μάτι)Modré oko – je nádherný krasový pramen který vytváří malé jezírko, ze kterého vzniká řeka Bistrica. Vody tohoto pramene jsou krásně modré, vzdouvající se hladina vypovídá o síle tohoto pramene. Pramen byl zatím probádán do hloubky 70 m, avšak při tomto průzkumu nebylo dosaženo jeho dna!“ – kamarád Net

 

 

Albánie v bodech

– hodně odpadků všude

– silnice často s dírami a ve špatném stavu, i když se na tom snaží dělat, aby se to zlepšilo

– chátrající domy

– nedostavěné domy

– krásná příroda, po Vítka často nedostupná, kvůli cestám

– hornatá země

– krásné výhledy

– potraviny levnější než v Řecku

– jídla v restauracích za dobré ceny

– hezké pláže a moře