5 týdnů v Norsku

V tomto obsáhlém článku se dozvíte spoustu užitečných informací a zajímavostí o krásném Norském Království, které je plné přírodních skvostů. Po přečtení pochopíte, proč jsem se do Norska zamilovala. 

V minulosti jsem někde slyšela, že s Norskem je to stejné jako s olivami. Buď je má člověk rád nebo ne, ale nic mezi tím.
A já miluju olivy…… o tom ale tenhle článek nebude. Bude o Norsku, do kterého jsem se absolutně a bezpodmínečně zamilovala. Musím přiznat, že jsem nečekala, že to tak bude a myslela jsem si, že nikdy nebudu schopná říct, v jaké zemi Evropy se mi líbilo nejvíce. To jsem se ale spletla. Teď jsem ochotná říct, že je to Norsko.

Je to zvláštní, protože z našeho páru byl Michal ten, který se do Norska těšil nejvíce. A když už tam pak konečně byl, zjistil, že se mu tam nelíbí tak, jak čekal. Očekával asi příliš. Velký vliv na toto jeho poznání má samozřejmě fakt, že jsme za poslední rok a půl procestovali spoustu zemí a viděli spoustu krásných míst. Proto nás už málo co jakože fakt ohromí. 
Já to měla na opak. Do Norska jsem se nějak zvlášť netěšila…. Prostě tak normálně jako do každé země. Více jsem se tam začala těšit pár dní předtím než jsme tam vyrazili, protože jsem plánovala naši trasu a viděla na fotkách tu krásnou přírodu. A najednou jsem se nemohla dočkat až tam budu a ty přírodní skvosty uvidím na vlastní oči.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pár týdnů před odjezdem do Norska jsme si zarezervovali trajekt z Dánského města Hirtshals do Norského města Kristiansand a rovnou přes internet zaplatili 98euro.

Před naloděním jsme byli trochu nervózní, protože to mělo být první Vítkovo naloďování na takto obří trajekt. Ale obavy byli zbytečné. Informace, které jsme dostali emailem byli jasně srozumitelné stejně jako ukazatele a informace v Dánském přístavu. Žádné zmatky ani problémy se nekonaly. Což jsme ocenili.

Vylodění naší posádky na Norském pobřeží také proběhlo bez potíží. Obavy, které jsme měli kvůli kontrole na hranicích, byli také zbytečné. My jsme si samozřejmě dopředu udělali domácí úkol a zjistili jsme, co s sebou do Norska můžeme převážet. Vše jsme dodrželi poctivě, ale nechtěli jsme se zdržovat na hranicích s tím, že nám celníci prohledávají auto, protože jsme v něm měli spoustu jídla.  Nakonec tomu tak nebylo, protože po výjezdu z trajektu jsme se mohli vydat dvěma směry. Doprava se jelo na proclení, kde vás kontrolovali a doleva byl volný průjezd a informace, že se tudy můžete vydat, když nemáte nic k proclení. Michal tedy nadšeně zabočil a Vítka vedl levým výjezdem z přístavu. Žádná kontrola se nekonala.

POZNÁMKA: Před vycestováním do Norska doporučuju, abyste si také vyzjistili, co je zakázáno/dovoleno převážet a v jakém množství. Věřte, že některé z věcí na tomto seznamu by vás mohly překvapit. Třeba jako nás brambory, které do Norska vůbec nesmíte převážet. 

Celní kontroly na hranicích se provádějí nahodile a soustředí se hlavně na drogy a alkohol. Pro běžného turistu je podstatné ohlídat si především poměrně přísné (a důsledně střežené) limity na dovoz alkoholu. – kamarád Net

CHLADNÉ NORSKO?

To má být vtip?! 😀
Pokud máte Norsko spojené s mrazem a nedostatkem slunce budete patrně překvapeni, stejně jako jsme byli my…… pokud vám tedy vyjde počasí. Nám totiž vyšlo – respektive část vyšla.

V Norsku jsme byli většinu května a června. A měli jsme teda z prdele kliku, protože jsme prý zažili Norské léto.

Prvních cca 20 dní jsme měli krásné slunečné počasí a bylo horko. Teploty se vyšplhaly až na 28°C a my se dokonce několikrát opalovali. Spousta lidí nám psalo, jaké máme na počasí štěstí a že to vůbec není běžné, abychom měli takhle krásně. Ale jak se říká, všechno má dvě strany mince. O tom nás Norsko přesvědčilo. Přibližně 150km za severní polárním kruhem se nám počasí zhoršilo. Teplota rapidně klesla o 15°C, začalo nám dost pršet a místy padal sníh a kroupy. Tato druhá tvář Norska se nám nelíbila už tolik jako ta slunečná, byla ale o to víc typická pro místní podnebí. Jen nás mrzí, že jsme to špatné počasí chytli na Lofoty. Kdyby jen to sluníčko vydrželo o pár dní déle, byla by to naprostá paráda.
Počasí ale neporučíš.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ZEMĚ PRO KEMPAŘE ZASLÍBENÁ
#milujufreecamping

Pro milovníky přírody a turistiky představuje Norsko zemi zaslíbenou. Přírodní scenérie jsou asi největším lákadlem této skandinávské země. Velkou výhodou Norska je skutečnost, že téměř kdekoli v přírodě můžete volně stanovat a kempovat. Což bylo pro nás naprosto ideální. Nemuseli jsme se celou dobu bát, že na nás přijede policie a nebo nějaký strážný NP, aby nás z našeho spacího spotu vyhnal a nebo v tom horším případě nám dal mastnou pokutu. O kempování v Norsku si budete moci brzy přečíst samostatný článek, který teprve připravuji. 

 

 

PITNÁ VODA

Tak o tu v této zemi není nouze. Pravidelně jsme nabírali pitnou vodu zadarmo z veřejných pítek a kohoutků, které bývají občas k dispozici i u zpoplatněného kempu. Občas se nám stalo, že jsme několik dní byli v přírodě a na kohoutek s vodou jsme nenarazili. Není ale problém nabrat čerstvou vodu přímo z  horského potůčku apod. Zdrojů pitné vody je v Norské přírodě spousta a tak nemusíte mít obavy, že byste ji nějak složitě museli hledat a nebo za ni platit nekřesťanské peníze.

!Tip! Na placeném parkovišti odkud se vychází na Preikestolen, mají kohoutek s pitnou vodou venku u veřejných záchodků a proud celkem rychle teče, takže tam neztvrdnete půl dne. Můžete si tam bezplatně dočepovat vody kolik potřebujete, stejně jako jsme to udělali my. Pár kilometrů před tímto parkovištěm měli před kempem také kohoutky s pitnou vodou, ale chtěli za to zaplatit na recepci. Pffffrrr. Takže parkoviště u Skalní kazatelny je jistotka 😉

 

 

PLACENÉ SILNICE 

Poplatkům za silnice se v Norsku prostě nevyhnete, takže to ani nezkoušejte.
Mýtné tam prostě platí všichni tečka.
Platba mýtné v Norsku probíhá pouze bezhotovostně a to buď prostřednictvím Visitors Payment contract, který je určen především pro zahraniční turisty, nebo s pomocí systému AutoPASS s jednotkou On-Board unit. Více informací o obou možnostech platby získáte na stránkách autopass.no⇐

Na internetu jsme se předem dočetli, že se nějací jedinci neregistrují přes net na placení mýtného a nikdy jim nepřišla žádná pokuta a nikdy jim nepřišla žádná faktura k zaplacení. Asi to jde i tak. Četli jsme ale i diskuze s tím spojené a zkušeností i názorů na toto téma je mnoho. My jsme ale nepřijeli Nory obírat a rozhodli jsme se dodržovat jejich nastavený a fungující systém.

Protože jsme neplánovali být v Norsku déle jak 3 měsíce, registrovali jsme si kreditní kartu k AutoPASS Visitors´ payment, kde jsme mimo jiné uvedli i poznávačku Vítka. A to byla jediná práce navíc. Vždy když jsme pak projeli zpoplatněným úsekem, kamera zaznamenala naši poznávací značku a systém vám začne načítat projetá mýta. Peníze z vašeho účtu neodcházejí však automaticky za každé mýtné, ale až později. Až do 3 měsíců od odjezdu z Norska vám přijde faktura k zaplacení na určitou částku.

 

 

Nám na email přišla zatím jen jedna faktura a to přibližně 14 dní poté, co jsme opustili Norsko. Uhradili jsme tedy požadovanou částku, ve které byla zahrnuta jen třetina mýtných bran, které jsme projeli. Čekáme tedy faktury další.

Pro náš lepší přehled jsme si zaznamenávali cenu každé projeté mýtné brány. Za 5 týdnů jsme projeli 26x přes placené mýto. Celkem by nás to mělo stát 2 257 Kč.

Sem jsem vám sepsala jen naši zkušenost, kdyby vás ale zajímalo více, mrkněte sem⇐ na obsáhlejší článek o mýtném v Norsku, který napsala naše kamarádka Radka a dozvíte se v něm více info.

 

 

TRAJEKTY

Pokud budete projíždět Norsko z větší části, tak se trajektům prostě nevyhnete. Být vámi tak to ani nezkouším. Protože ten trajekt vás často vyjde levněji, než kdybyste to objížděli a platili za mýtné brány. Výhodou je, že tyto lokální trajekty si nemusíte rezervovat dopředu a jezdí celkem pravidelně. Ale pozor, nejezdí přes noc. Poslední jízdy bývají kolem 22h či 23h večerní.

 

Prostě přijedete, počkáte ve frontě, nalodíte se, zaplatíte kartou a už plujete. Jednoduché a jasné jak facka. Platí se za auto a za každou osobu navíc, kromě řidiče (ten už je započítán v ceně auta 😀 ). Celkem jsme jeli na trajektu 9x a vždy se na nás dostala řada. Nikdy se nám nestalo, že bychom se nevešli na poprvé. Věřím ale, že v hlavní sezóně to bude jinak a vy si počkáte déle.

Za 9 trajektů jsme zaplatili celkem 5 713 Kč.

 

TANKOVÁNÍ

Vítkova tekutá strava byla nejvyšší položkou na našem seznamu a vyšla nás tak na nejvíce zlaťáků. Přesně na 14 968 Kč (tato cena je pouze za tankování v Norsku).  V závěru článku k tomu připočítám cenu za naftu v ostatních zemích, tedy cenu celkem za naftu.
Ceny benzinu a nafty jsou v Norsku podstatně vyšší než u nás. Můžou se tak vyšplhat až na 48 Kč za litr. Je známo však několik nepsaných pravidel, jak natankovat podstatně levněji.
A já se s vámi o ně podělím v bodech:
 
– lepší je tankovat u větších měst, vyjde to levněji než na venkově
– tankujte v neděli pozdě večer (po 22h) a nebo v pondělí brzy ráno
– ve čtvrtek brzy ráno také natankujete za rozumné peníze
– tankujte u „diskontních“ benzinek, které jsou bez obsluhy a proto nabízí pohonné hmoty za lepší cenu (Uno, YX a ST1)
– když uvidíte naftu za dobrou cenu, natankujte i kdyby to měla být jen čtvrtka nádrže
– nečekejte až budete mít prázdnou nádrž, protože se vám může stát, že v horách na benzinku nenarazíte X desítek kilometrů

Dodržování těchto pravidel nám ušetřilo peníze a vyplatí se tak na ně myslet. Samozřejmě se nám stalo, že jsme třeba mezi pondělí ráno a čtvrtkem ráno ujeli větší vzdálenost a museli tankovat dražší naftu. Občas se tomu prostě nevyhnete. Dost jsme se to ale snažili hlídat a krmení pro Vítka nás tak vyšlo někdy i o 9 Kč na litru levněji, což je dost dobrý kauf.

Nejlevnější naftu jsme tankovali za 13,35 NOK. A nejdražší jsme viděli za 16,99 NOK – této ceně jsme se vyhýbali jako upír česneku. 

---

Pozor, máte-li auto na naftu, nikdy netankujte „Avgiftsfri diesel“, to je lehký topný olej (nafta bez daně obarvená na červeno). V případě kontroly by vás to mohlo dostat do velkých nesnází, navíc červená barva se z nádrže dostane až po 4-5 tankováních do plna běžnou naftou.

---

 

POTRAVINY

Ceny potravin jsou tu stejné jako u nás, ale jen tehdy, pokud zapomenete násobit směnným kurzem. Protože přepočítávat se prostě nesmí. Ale protože my cestujme nízkonákladově, tak prostě přepočítáváme, abychom ohlídali stanovený rozpočet.
Potraviny jsou po přepočítání na naše kačky v Norsku prostě drahé. Ale jíst se musí, takže občas jsme prostě nakoupili. Koukali jsme samozřejmě po těch nejlevnějších základních potravinách.

Nejlevněji jsme vždy nakoupili ve velkých supermarketech. Doporučujeme řetězec REMA1000 a KIWI.
Běžně jsme si tam kupovali chléb, který nás vyšel na 6,90 NOK – byl to ten nejlevnější, co jsme našli. Jinak jsou ceny mnohem vyšší. Nejlevnější salám Dánského typu nás vyšel na 19,90 NOK. Nejlevnější strouhaný sýr jsme kupovali kolem 36 NOK. To jen tak pro představu.

 

My jsme Vítka v Čechách napakovali trvanlivými potravinami co to šlo, abychom za jídlo v Norsku nemuseli zbytečně moc utrácet. Občas jsme si al potřebovali koupit něco čerstvého a i třeba výše zmíněné potraviny, které jsme kupovali pravidelně.

Za 5 týdnů v Norsku jsme za jídlo utratili pouze 711 Kč. JENOM ?! Ptáte se jak je to možné??

 

Ráda se s vámi podělím o naše triky a tipy.

 

—————————————————————————————————————————–

EAGLES TIP č.1 : Sbírejte petky a plechovky
My jsme to dělali po celý pobyt v Norsku. Kdekoliv jsme šli ve městě nebo v přírodě a viděli jsme odhozené plastové lahve či plechovky od pití, vždy jsme je sebrali. V Norsku je mají totiž zálohované.
Za malou petku a plechovku je 1PANT, což se rovná 1NOK (2,75 Kč). Za velké petlahve dostanete 2,5PANT (6,8 Kč). To už se vyplatí ohnout hřbet. Navíc tím čistíte místní přírodu.

Tento systém či podobný mají i v jiných zemích (Švédsko, Německo, Finsko, Dánsko, Chorvatsko). A my to schvalujeme. Shledáváme to jako dobrý systém a strategii.

Vím, že se o tom jednalo i v Čechách, ale nakonec se od návrhu odstoupilo. Ale doufám, že v budoucnu to bude jinak.

Když jsme těch petek a plechovek měli více pohromadě, šli jsme je naházet do vratného automatu, který najdete v každém větším supermarketu. Z nějž nám pak vyjel lísteček s cenou a ten jsme mohli použít při placení v tom konkrétním obchodě a nebo jsme si ho na pokladně nechali proplatit a oni nám dali keš.

Za celou dobu jsme takhle nasbírali věci za 398 NOK (1 090 Kč) a většinu jsme utratili za jídlo v obchodech.

POZOR: Plastové lahve i plechovky nesmí být pomačkané a musí mít čitelný EAN, aby to automat rozpoznal a přijal k vyplacení.

 

 

EAGLES TIP č.2 : Zkuste dumpster diving
Právě dumpster diving nám ušetřil obrovskou spoustu peněz a zajistil nám pravidelný přísun čerstvé zeleniny a ovoce. Často jsme ochutnali i nějaké pochutiny a potraviny, které nám zpestřili jídelníček.
Více se dozvíte v obsáhlém samostatném článku, který jsem na toto téma sepsala: »DUMPSTER DIVING V NORSKU«

 

—————————————————————————————————————————–

 

PŘÍRODA

Již výše jsem zmínila, že Norsko má krásnou přírodu. To jsem se však ještě držela celkem při zemi. Překrásná. Fantastická. Okouzlující. Fantastická. Drsná. Skvělá. Půvabná. Úchvatná. Jedinečná. Famózní. Velkolepá.

Tahle všechna slova vystihují Norskou nedotčenou přírodu, do které se snadno zamilujete. A ta dechberoucí panoramata. Navíc je tam čisto a to udělá hodně.

 

 

Krajina je tam velice rozmanitá. Norsko není jen spousta krásných fjordů, které jsou pro tuto skandinávskou zemi tak typické. Je toho mnohem více. Hory. Údolí. Řeky. Pohoří. Náhorní plošiny. Louky. Jezera. Ledovce. Pole. Soutěsky. Vodopády. Potůčky. Útesy. Lesy. Souostroví. Moře. Jeskyně. Skály. Stezky. Odpočívadla. A ještě víc, ale kdybych pokračovala ve vyjmenovávání, tak tenhle článek nikdy nedopíšu.

Stejně ho asi nikdy nedopíšu, protože toho je o Norsku prostě hrozně moc co vám chci sdělit.

 

#naturallovers              #ilovenorway

Pro milovníky přírody je to prostě ráj na zemi. A proto se nám tam tak moc líbilo.

Norské přírodní krásy patří k nejzajímavějším v evropském a pravděpodobně i světovém měřítku. Vždyť podobné fjordy najdeme až na vzdáleném Novém Zélandu. – kamarád Net

 

 

TROLLOVÉ 

Při povídání o místní přírodě nelze nezmínit její dávné obyvatele. Norský fenomén jménem Trollové. Tyto postavičky k Norsku neodmyslitelně patří a jsou spjaté se severskou mytologií. Po celém Norském Království tedy najdete jejich sochy v různých velikostech.

  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Norský folklór je Trolly přímo propleten a někteří Norové dokonce na Vánoce nechávají misku s jídlem za oknem, kdyby náhodou na návštěvu přišel troll. Turisté jsou jimi pak zahlceni v prodejnách suvenýrů. Malé sošky či figurky jsou ovšem roztomilé, usmívají se a vůbec nevzbuzují hrůzu (nejspíš kvůli lepší prodejnosti). Po Trollech jsou pojmenována některá krásná místa Norska jako například Trollfjorden, Trollhetta, Trolltindan, Trollveggen, Trollheimen, Trollstigen a další.

A jak je poznáte? 
Mají často rozcuchané vlasy, dlouhý či veliký nos, parádně vykrmené bříško, kravský ocas a na nohách jenom čtyři prsty. Jsou zavalití, malí, silné a hrubé stavby těla.

 

 

Troll je bytost severské mytologie, která ztělesňuje přírodní síly nebo magii. Tato bytost je charakterizována hlavně svým odporem vůči lidem a bohům.
Počínaje středověkem se troll objevuje jako nadpřirozené stvoření ve skandinávských legendách a náboženských představách. Troll je k člověku jen zřídka přátelský, spíše představuje ohrožení a zůstává spojen s nebezpečným přírodním prostředím, jako jsou moře, hory a lesy. Víra v existenci trollů přetrvávala ve skandinávském folklóru až do devatenáctého století. Představa trolla se někdy mísila s jinými nadpřirozenými tvory, jako jsou trpaslíci nebo elfové.
V současné populární kultuře je troll obvykle zobrazován jako tvor, který je nadaný velkou silou a přitom je hloupý nebo zlomyslný. – kamarádka Wiki

 

 

POLÁRNÍ DEN  aneb NOC BEZ TMY

V období, kdy jsme navštívili Norsko, jsme zažili jen polární dny. Noci kdy vůbec nezapadne slunce a je nonstop vidět. Zdá se vám to divné??? V pořádku, je to divné…… alespoň pro nás. Pro místní obyvatele je to naprosto normální a jsou zvyklí na to, že mají půl roku polární den a půl roku polární noc. A jak to s tím nočním světlem je?? Čím víc jsme jeli na sever, tím míň se v noci smrákalo. Obvykle se začíná trochu šeřit kolem půlnoci a největší šero je kolem třetí hodiny ranní. Pořád je ale dobře vidět.

Půlnoční slunce je jev vyskytující se za polárním kruhem. V Evropě je nejlépe pozorovatelné na severu Skandinávie nebo například v oblasti Laponska. Je součástí tzv. polárního dne, kdy na polárním kruhu je mezi východem a západem slunce24 hodin. S postupem směrem k pólu se tato doba prodlužuje a na samotných pólech trvá půl roku.
V letních měsících slunce nezapadá za obzor a i v nočních hodinách je proto v celé oblasti světlo. Půlnoční slunce lze (na severní polokouli) pozorovat v období kolem letního slunovratu. – kamarádka Wiki

 

Foceno o půl třetí ráno

 

Pro nás to bylo prostě divné. Spát v noci, když je světlo pro nás bylo celkem nemožné a rozhodilo nám to celý režim. Myslela jsem, že si na to po pár dnech začneme zvykat….. to se ale nestalo. A my tak ponocovali a jeli dlouho do noci či ranních hodin, protože bylo světlo a nám se prostě nechtělo spát. A to i přesto, že máme v naší pojízdný garsonce tmavé závěsy, které nepropouští světlo a když je zatáhneme, máme tam jak v kobce. Prostě to naše těla asi nějak vnímala a nebyla unavená.
Ráno se jim ale těžko vstávalo a tak jsme si dost často přispali.

Dokonce jsme se jednou zase snažili najet si normální režim a zalehli jsme už před 22h, protože jsme byli utahaní. Usnout se nám podařilo celkem rychle, ale ve 2 hodiny ráno jsme už byli vzhůru a plni energie. A tak jsme prostě posnídali a vydali se na cestu dál. Snaha o zajetí normálního režimu tím byla v trapu. 

 

SOBI, SOBI, SOBI, SOBI

Podle toho, co jsme slyšeli, tak jsou Sobi a Losi úplně všudepřítomní. Přátelé říkali „jezděte opatrně, ať vám nevběhnou pod silnici“ apod. A my už jsme byli v Norsku měsíc a viděli jsme jen jednoho malého těsně před severním polárním kruhem. A tehdy jsme si mysleli, že tam byl jen nastrčený na oko. Aby se neřeklo, že turisté žádného neviděli. Tak nám to přišlo.

A ne jen, že nám to říkali přátelé, ale po celém Norsku bylo podél silnic velké množství dopravních značek upozorňujících na výskyt právě těchto zvířat. A my stále nechápali, proč tam ty cedule jsou, když je jasné, že tato zvířata v této zemi rozhodně nejsou. Naděje byla téměř ztracena…..

 

Ale nakonec přece……

Až když jsme přijeli cca 150 kiláků před Nordkapp, situace se změnila. A najednou jsme je opravdu začali vídat. A bylo jedno jestli byl den a nebo noc. Jejich počet a výskyt stoupal stejně rychle, jako kilometry zbývající na Nordkapp klesaly. A já tak měla obrovskou radost, že nám přátelé nevěšeli bulíky na nos. A sobíci opravdu v Norsku žijí ve volné přírodě.

A pak už jsem prý byla otravná, protože to bylo furt „jéééé hele dva sobi“ nebo „jůůů podívej ta sobí máma má s sebou bejboše a ten je tak roztomilej“ a o chvilku později „támhle je celý velký stádo, koukni“ a takhle bych mohla pokračovat do nekonečna.
Když oni byli fakt tak roztomilí!!

 

 

NORSKO V BODECH

♥ Norsko je proslulé svou téměř nulovou kriminalitou

♥ je to nejsevernější země evropského kontinentu

♥ obchody mají v neděli zavřeno (výjimkou jsou některé velké obchoďáky, které mají otevřeno i v neděli, ale jen menší prostor, kde nakoupíte pár základních potravin)

♥ Norsko má 37 NP, kterými se pyšní

♥ většina obyvatel tam bez problémů mluví anglicky (neměli jsme problém s angličtinou, se všemi jsme se domluvili anglicky)

♥ často budete vídat tresky, které suší ve velkém na dřevěných konstrukcích

♥ obecně v celém Norsku platí Allemannsretten neboli právo volně se pohybovat v přírodě a sbírat lesní plody i houby – nesmíte však přitom přírodu ničit a zanechávat po sobě odpadky – což je jedno z našich pravidel

♥ není povoleno požívání alkoholu na veřejnosti

♥ v Norsku je zakázáno kastrovat psa, výjimka je ze zdravotních důvodů či kvality života

♥ Norsko je největším světovým vývozcem lososa

♥ povolená rychlost je 80km/h

♥ Norové poctivě dodržují předpisy a proto mají nízkou úmrtnost na silnici

♥ je zde legální lov velryb (což mě tedy neuvěřitelně štve)

♥ běžně k dostání velrybí maso (v restauraci vám klidně podají velrybí burger a housku si bez problému můžete obložit salámem z velryb) – nechutné!

♥ k benzinkám se najíždí z obou směrů

♥ velké množství tunelů

♥ podél silnic nemají reklamní billboardy

♥ velké množství elektroaut (hodně tu jezdí autem značky Tesla)

♥ všude bez problémů zaplatíte kartou

♥ velké množství udržovaných odpočívadel, kde jsou k dispozici zadarmo WC

♥ poctivě třídí odpad (některé větší supermarkety mají zdarma plastové pytle na třídění)

♥ čistá země, málokde se válí odpadky

♥ jídlo tam mají na naše poměry dražší, ale elektroniku tam koupíte za stejné ceny jako u nás

♥ celkem nízký výskyt policie (za 5 týdnů žádná kontrola)

♥ drahý alkohol, jehož prodej je omezený

♥ Norové jsou blázní do běžkování 

♥ velké množství mýtných bran

♥ silnice mají udržované a v dobrém stavu

♥ Norové nesbírají maliny a ani nechodí na houby (nechápu, protože všeho jim tam roste spousta)

♥ většina místních obyvatel žijí v rodinných domech se zahradou, o oboje se pečlivě starají a je tedy vidět, jak je mají udržované

♥ svatby jsou v Norsku považovány za staromódní a nikdo se tam do nich prý dvakrát nežene 

♥ mají nejvyšší porodnost v Evropě

♥ lidé tam nejsou moc společenští (už tedy chápeme, proč jsme po pracovní době pravidelně v ulicích měst nevídali ani nohu)

♥ Norové jsou závisláci na kávě – pijí ji ve velkém množství (jako my :D)

♥ je zde nejdelší silniční tunel na světě, který je dlouhý 24,5 km (celý jsme ho projeli, jsou v něm dva modře osvětlené kruháče)

♥ velmi často mají na střeše domu trávu (je to praktické a vypadá to skvěle)

♥ dle studií je Norsko nejšťastnější zemí světa (Čechy obsadili až 23.místo)

 

Na závěr v číslech naše ÚTRATA: 

– nafta = 26 809 Kč (cena včetně tankování v Polsku, Německu, Dánsku, Švédsku)
– trajekty = 5 713 Kč
– mýtné brány = 2 257 Kč
– jídlo a pití = 711 Kč
– parkovné a vstupy = 2 960 Kč
– vedlejší náklady (suvenýry, návnady, houbičky na mytí) = 709 Kč 
– trajekt z Dánska do Norska, trajekt ze Švédka do Německa = 3 571 Kč

Celkově jsme tedy za 5 týdnů v Norsku utratili 42 730 Kč.
To je sakra dobré!!

 

Tak to bylo naše Norsko. Tento článek jsem pojala tak nějak všeobecně.

O konkrétních místech, která jsme navštívili budu sepisovat samostatný článek, který si už brzy budete moci na našem blogu přečíst.

 

Norsko je prostě zemí superlativů. A my se tam určitě více než rádi vrátíme.

 

Já osobně doufám, že to bude co možná nejdříve.