Koupačka v bahenních loužích

Kožuch termální bahenní přírodní prameny vyvěrající ze země, které zde vytváří jezírka s horkou vodou. Nedaleko Městečka Rupite v jižním Bulharsku leží kráter vyhaslé sopky. V celé oblasti vyvěrají ze země termální prameny a vytvářejí jezírka, v nichž se koupou pastevci i turisté. Právě zde žila jasnovidka známá jako Baba Vanga. Jejími radami se dokonce řídili bulharští komunističtí pohlaváři. Podle legendy se ve věku šesti let setkala s andělem, který jí volbu mezi očima a jasnovidectvím. Vybrala si jasnovidectví a následně si díky uzdravování získala řadu příznivců. Celkem předpověděla 7000 událostí a její předpovědi byly v 80 procentech správné.

 

Tyto informace jsem si vyhledala na netu, na blogách a na různých diskuzních fórech. Zadali jsme tedy bod zájmu do navigace a ta nás dovedla na asfaltové parkoviště, kde jsme nechali Vítka. První věc nad kterou se pozastavíme je, že tu je parkoviště……mělo to být přeci volně přístupné na louce….nebo ne? Ale jak byl ten článek starý hmm? Nemám šajna.

Jdeme se tedy podívat tam, kam míří většina lidí, protože jich tu je plno. Všechno jsou to turisti jak se patří. Skrz bránu projdeme do areálu, kde je hezký udržovaný parčík se spoustou altánků s posezením. Jenže jezírka jsou tu jen 3. Jedno je opravdu horké a ve dvou zbývajících není voda tak vařící, protože se v ní koupají želvy…….a že jich tam je mraky. Víc jak sledování želv si užíváme sledování turistů, kteří krmí želvy svými svačinami a tváří se jako kdyby nikdy nedělali nic lepšího, fakt sranda 😀 S tímto místem je neodmyslitelně spjata Baba Vanga, která zde má hrob i pomník, ke kterému dodnes míří tisíce lidí ročně. (Mimochodem před chvílí jsem si ji gůglila a je mazec, co za předpovědi jí vyšlo a co ještě předpověděla do budoucnosti – mrkněte na net).

Celý areál si procházíme a obhlížíme to tu, když tu nám přijde na mysl druhá věc, nad kterou se pozastavujeme a to je fakt, že po nás nikdo nechtěl zaplatit parkovné ani vstup do takto udržovaného areálu, který je evidentně turisticky oblíbeným místem. Ale netrápíme tím mozky moc dlouho, protože pro nás a naše low cost cestování je to jedině dobře.

Jenže!? Kde jsou teda ty jezírka, kde se lidi koupou v horké vodě. Pevně věřím, že tady v okolí někde musí být a tak opouštíme parkoviště a vyrážíme po cestě na druhou stranu od areálu. Jedeme podél jeho kamenných zdí a už vidíme, že je tam spousta zaparkovaných aut na štěrkovém parkovišti, ale my projíždíme o kousek dál, kde už vidíme jezírka, páru a lidi relaxující ve vodě. Jupíí! Našli jsme to a máme z toho radost, protože to vypadá skvěle.

 

 

No já tomu spíš budu říkat velké louže než malá jezírka, protože to mi přijde výstižnější.

Vítka zaparkujeme na cestě a jdeme se projít kolem louží a zkoušíme prsty teplotu vody, která místy dosahuje až 75°C. WOW! Jakože fakt, nekecám! Jenže to už je mrtě moc, nechci se uvařit 😀 Takže zkoušíme jiná jezírka. Některá jsou teplejší než jiná. Najdete tu vodu vlažnou, teplou a horkou. To bude super pomyslíme si a už se tam vidíme. Jenže je těsně po poledni, slunce je vysoko na obloze a smaží naši už tak spálenou kůži. Nechceme se v tomhle pařáku máchat v horké vodě. Takže si s Víťasem popojedeme a parkujeme ho na trávě u dalších karavanů. Michal nachystá venku sezení a já vařím oběd – brambory, takové ty levné kupované burgery a k tomu rajčatovookurkový salát. Najíme se a pak relaxujeme. Já mám konečně čas i náladu na kreslení……teda na vymalovávání, abych to uvedla na pravou míru. Protože kdybych napsala kreslení, mohli byste si myslet, že jsem nadaná a mám na kreslení talent. A to rozhodně nejsem a nemám 😀 Takže si vytáhnu své fixky a omalovánky…..takové ty pro dospělé, né ty dětské. Chápeš? Ty antistresové 😀 Žádnej stres teda nepociťuju, jen mě to prostě baví. A dost keců 😀 Vybarvuju si a Michal odpočívá v autě ve stínu. Posloucháme nové album od Dropkick Murphys a čekáme až se k nám přiženou ty šedivé mraky, které vidíme za našimi zády a zakryjí tak slunce, které teď snad poprvé na cestě nechceme 😀 Nakonec se to stane skutečností. Slunce je za mraky, obloha potemněla, ozývají se hromy, začínají padat první kapky a EAGLES si oblékají plavky a jdou do přírodních lázní.

 

 

Procházíme po chodníčcích z půdy, které od sebe jednotlivá jezírka oddělují. Přírodní cestičky tvoří hlína, tráva a kameny, které jsou místy sakra kluzké. Takže bacha! Jezírek je tu celkem dost a i když je tu dost lidí, můžete mít své soukromí. My si teda zalezeme do jedné z větších louží, kde je voda horká…..myslíme si, že bude mít okolo 45°C. Nejdřív tam ponoříme nohy, zkoušíme teplotu. Když usuzujeme, že to bude ok, sedáme si. A ono je to vážně ok! Tak se posouváme trochu dál od břehu, kde se do vody noříme až po hlavy. ÓÓÓÓÓÓ! Je to víc než ok……je to prostě boží! Luxus! Užíváme si horké lázně cca hodinu. Kocháme se při tom výhledy na okolní kopce a na páru vznášející se nad loužemi.

Zkoušíme si tělo potírat šedým bahnem, které dolujeme ze dna louží. Místní to tady dělaj pravidelně, prý to je to zdravé a má to až léčivé účinky. No tak co by ne. A ona je to celkem zábava 😀 fakt! Bahno sice lehce zapáchá -Michal říká, že mu to připomíná zkažená vejce 😀 – ale není to tak zlé, jak vám to teď může připadat. Louhovat se v takovéhle přírodní vaně s horkou vodou je fakt top, to vám povím. Moc si to užíváme a vzpomínáme, jak jsme zkoušeli termální jezírka na Slovensku a usuzujeme, že nějaký Kalameny jsou prd proti tomuhle wellnessu.

 

 

Po první koupeli se osušíme a dáme si v autě našeho oblíbeného dvaciáška. Jóó to je pohodička. Natulíme se na naší pohodlné rock and roll posteli a za chvíli pravidelně odfrkujeme. Po té horké koupeli se to úplně nabízelo 🙂 Mezitím přestane pršet a když se po cca hodince probouzíme, je u louží spousta lidí a to i včetně malých dětí, kteří si to tu evidentně užívají. Michal začne stříhat video a já začínám vařit k véče guláš ze sójových kostek, fazolí a beraních rohů. Když už je skoro hotový, uvařím k němu těstoviny a podávám. Najíme se, umeju nádobí a opět nahazujeme plavky a vyrážíme si dát přídavek. Tentokrát bez deště. Bereme s sebou i foťák a goučko, se kterými pořizujeme fotky a záběry do videí. Pak zkoušíme i další louže. V jedné je o hodně více bahna a Michal ho po mě hází 😀 Užíváme si chvilkové pobláznění a bahnovou bitvu. Smějeme se a pak vyhlašujeme příměří. Omýváme se, cákáme se a opět se matláme bahýnkem. Přemýšlíme, proč spousta lidí platí za bahenní zábaly a podobné kůry nekřesťanské peníze, když si můžou vyrazit sem a nebo na podobná místa. Viděla jsem spoustu ženskejch, které si bahno nabíraly do kbelíků, sklenic, plastových nádob a braly si ho s sebou. Zřejmě na pozdější použití doma. Evidentně to musí mít nějaký blahodárný účinky, protože místní se tím mažou jak o závod. Tak uvidíme, jestli nás ve videu po těchto procedurách poznáte 😀

 

 

Rozhodneme se na tomto místě zůstat přes noc, tak jako spousta ostatních karavanů, aut a dokonce i lidí ve stanu. Je to tu vážně super spot a překvapuje nás, že není uveden v Park4Night. Možná ho tam doplníme, když si konečně uděláme účet nebo co že to k tomu potřebujeme. Každopádně toto místo určitě doporučujeme!

Druhý den si přispíme, protože celou noc a ráno bez přestání prší, ale na tomto místě nám to ani nevadí. U ranní kávy každý děláme svou práci na pc. Dáme si k obědu guláš ze včera s čerstvými těstovinami a po obědě ještě rozlučkovou koupačku v dešti.Ve vodě je jen jeden pán a to v jiné louži, takže si užíváme klidu kolem. Potom se usušíme, převlékneme, poklidíme Vítka a vyrážíme dál.

Ještě doplním, že u těchto velkých louží je i obezděný i menší areál, kde mají udělaný hluboký bazén, ale voda tu není tak horká jako tam na louce. Je spíš teplá. Je tu taková zahrada s květinami na navodění atmošky 🙂 Nicméně tu mají i dvě venkovní sprchy a nějaký stánek s občerstvením a zakrytým sezením. Za vstup vybírají 4lev na osobu. To jen tak na konec pro info 🙂

Je na vás, kterou z možností se sami rozhodnete využít 🙂