Cyklotoulky na Lichnici

Ve středu 28.9. jsme se vydali na kolech na zříceninu v Železných horách jménem Lichnice. Ušlapaných celkem 48 km. Cesta tam a zase zpátky.  Dvě stejné trasy. Jedna tam a druhá zpět. Přesto tak odlišná jízda… V cíli nás čekalo příjemné překvapení…

Ve státní svátek jsme neměli žádné povinnosti a nic moc na práci, tak jsme se rozhodli, že si vyrazíme na cyklovýlet. Michal si pár dní předem zprovoznil kolo po dědovi a já si přivezla to své. Zabalili jsme si pár věcí do baťůžků, nastudovali trasu a vyšlápli.

p1020355Žádná rovinka

Vyjeli jsme z Přelouče po trase směr Mokošín, Lipoltice, Turkovice, Nový Dvůr, Jetonice a pak už do Podhradí a do cíle na Lichnici.

Cesta tam -teď vážně nepřeháním – byla samý kopec. Takže takový ten pocit, když si přeřadíte na co nejnižší převod, šlapete do kopce, zadýchaní ho vyšlapete a naivně si myslíte, že je to za vámi……..ba ne…. kopec za zatáčkou pokračuje. Ach neee. A takhle to bylo pořád. Chvílemi to při výšlapu do krpálu vypadalo, že skoro stojíme na místě. Děs běs.

To byla cesta…… jeden kopec jsem si z půlky vyšla pěšky, protože už jsem nemohla – přiznávám. Ale jinak jsme zdárně dojeli do našeho cíle, kde jsme k našemu překvapení zjistili, že se tam ten den odehrává středověký program.


Příjezd do cíle

Hned po příjezdu, což byl čas oběda, jsme se občerstvili langošem a točeným pivkem. Langoše byly ucházející, pivčo osvěžující, akorát ta obsluha nebyla moc příjemná a navíc nám špatně vrátila a obrala nás o 20 kč….no co už.

Loni 11.září jsme přímo pod zříceninou přespali…Tenkrát Michal pomohl správkyni Lichnice vykopat „základy“ pro latrýnu a ta nás tam za odměnu nechala přenocovat. A nyní již tam opravdu latrýna stojí a je využívána – to jsme si hned po příjezdu ověřovali (že tam stojí) 😀

Po nádvoří se pohybovalo spoustu lidí, procházeli se kolem hradebních zdí,  užívali si výhledů a čekali až začne program.

Hlavním aktérem programu byl muž ve středním věku, který nás v krátkosti informoval o historii a pak přestoupil k programu, kde nám všem ukázal tresty, které se ukládali lidem v dřívějších dobách. Ty názorně předváděli na publiku – převážně na dětech, které si to užívaly. Poté nám byly předvedené některé dřívější zbraně…. dokonce i rána z děla padla. Pěkně hlasitá. Na závěr se vybralo dobrovolné vstupné a návštěvníci si šli po svém.

p1020367  p1020383

Konec zvonec

A my pak vyrazili zpět, po stejné trase, kterou jsme tentokrát ujeli v polovičním čase, protože jsme vetšinou jen svištěli z kopců dolů. Jó to byla paráda. A protože jsme nikam nemuseli spěchat, udělali jsme si v půlce cesty zpět přestávku a na přenosném hořáčku jsme si ohřáli polévku,  kterou jsme si přibalili s sebou. Mňam.

Takový náš pohodový den na kolech 🙂

 

Říjen 4, 2016

  • Napsat komentář

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.