Knaresboroug, York, Scarborough, Robin Hood´s Bay…

Měli jsme společné dva dny volno, tak jsme se je rozhodli využít. Půjčili jsme si auto a vyrazili. Nechali jsme Lake Distric za našimi zády a vyrazili jsme směrem do města Harrogate. Čím dále od našeho Windermere jsme byli, tím ubývalo oveček a přibývalo krav na pastvinách. Louky se začínali víc zalesňovat. Michal si řízení užíval, protože neřídil od té doby, co jsme v UK. S volantem a řízením na druhé straně neměl žádné potíže. Má již zkušenosti ze Zélandu. Tak jsme si zapli rádio, poslouchali hudbu a kochali se okolím (hlavně já).

Majestátní Viaduct

Po příjezdu do Harrogate  jsme zjistili, že ten most který jsme chtěli vidět je ve stejnojmenné ulici, ale v jiném městě. Ups. Vydali jsme se za ním tedy do blízkého městečka Knaresboroug. Kde jsme se dočkali a mohli si prohlédnout elegantní Viaduct, který se tyčí nad řekou Nidd od roku 1851. Majestátní most, na který je krásný výhled z místního, již rozpadlého hradu. U hradu mě mile překvapili volně dostupné a udržované toalety, které byli zdarma. U historické památky bych veřejné toalety gratis nečekala.

York

Další naší zastávkou bylo město York, kde jsme si zaplatili parkovné na dvě hodiny pod městskými hradbami, které oddělují historické
jádro města od centra. Procházali jsme se po městě a kochali se řadou středověkých staveb, které byli skoro neporušené. Ve středu města si  tak prostě na kopečku stojí městský Hrad- označován také jako  Cliffordská věž – Clifford’s Tower. Tak jsme si vyšlápli pár schodů nahoru, porozhlédli se a šli zpět, protože bylo zavřeno a i kdyby bylo otevřeno, stejně nejsme fanoušky vstupného nebo hesla vlez kam můžeš. Takže většinu památek, kde chtějí vstupné obhlížíme pouze zvenku.

Dominantou města je Yorská katedrála, která je jednou z největších gotických katedrál v Evropě > to jsem se dočetla na wikipedii ;). Turisti o ni projevovali značný zájem, pobíhali kolem a dělali tisíce fotek, stejně jako my :D.  Protože jsme v Yorku byli v podvečerních hodinách neviděli jsme slavnou uličku The Shambles v plném reji. Lidé už balili své stánky a zaměstnanci kaváren na nás otáčeli cedule s nápisem zavřeno. Ale co se dalo dělat. I tak jsme si uličku prošli a dýchla na nás atmosféra staré Anglie.

York nám připomínal každé větší město. V centru to voní luxusem. Cítíte úžasné vůně linoucí se z luxusních restaurací, cítíte drahé obchody s parfémy, všímate si dobře oblečených lidí atd. Když se dostanete do okrajových ulic města, zjistíte, že ulice zapáchají levnými tureckými fastfoody a močí. Potkáváte bezdomovce a žebráky.  Lidé si mluví sami pro sebe. A tak spěcháte k autu, protože jste už tak dávno přetáhli zaplacený čas parkovného.

Náš cíl pro tento den…Scarborough

Při západu slunce jsme dorazili do přímořského města Scarborough. Auto jsme píchli na parkovišti vedle promenády s výhledem na přístav a šli jsme se podívat k moři. Jelikož byl západ slunce na druhé straně, rozhodli jsme se rychle vylézt nahoru na hrad, odkud jsme západ slunce pozorovali. Nebylo to tak velkolepé, jak jsme čekali, ale bylo to krásné. Nádherné výhledy na přístav a město.  Bylo již po 9 hodině večerní. Tak jsme si na blízké piknikové lavičce dopřáli večeři. Měli jsme čínské polívky (poprvé v Anglii), které jsme si udělali na našem přenosném hořáčku a k nim jsme si dopřáli bagetku s pepperoni salámem a na vrch náš oblíbený salát Koleslav. A protože si na promenádě pár místních teenagerů hrálo na rychle a zběsile, byli jsme nuceni přesunout se jinam, kde v klidu v autě přenocujeme. Zapíchli jsme to do zapadlé uličky, kde nás z levé strany lemovaly rodinné domky a z druhé strany golfové hřiště. Sklopili jsme si sedačky, vytáhli spacák, peřinu a polštáře a během chvíle už jsme to řezali.

Nové cíle, nový den

Po probuzení jsme se vrátili na stejnou lavičku, kde jsme si uvařili kávu a posnídali. Po nabrání nových sil jsme vyrazili do nového slunného dne.

Dalším bodem našeho zájmu bylo Robin Hood´s Bay. Název nemá nic společného s postavou Robina Hooda, tak jak ho známe my.

Jedná se o malebné městečko s krásným útesem a pláží. Kde jsme se v dopoledních hodinách po celé pláži prošli a užívali si hřejivé paprsky a krásné počasí, které jsme teď dlouho ve Windermere neměli. Škoda, že jsme neměli víc času se tam vykempit a relaxovat. A pak byl čas jet. Né, že bychom se už toho krásného počasí nabažili. Jen nás tlačil čas, protože již v 18 hodin jsme museli být v práci.

Ach to vstupné…

Poslení zastávku jsme si udělali ve městě Whitby, kde jsme chtěli navštívit hlavně Whitby Abbey, což je nyní již zničené benediktinské opatství s výhledem na Severí moře. Na místě jsme však zjistili, že chtějí 7 liber na hlavu za vstup…..achjo. Navíc se začalo výrazně ochlazovat….hnal se déšť. Tak jsme se jen v okolí prošli a vydali se do centra města. Kde jsme na 10 minut zaparkovali auto a prozkoumali blízké okolí, protože déšť nás dostihl i tady. Ach ta Anglie :D. Pořídili jsme fotku na řeku a v dálce na Whitby Abbey. A pak vyrazili zpět k našemu součastnému domovu a alou makat.

Sice nám na konci výletu začalo pršet, ale byla to naše poslední zastávka, tak nás to nemrzelo až tak. Společné volno jsme si po dlouhé době užili výletováním a bylo to parádní.

Už se těším na příští výlet.