Měsíc na cestě
Včera to byl přesně měsíc, kdy jsme vyrazili z domu na naši cestu po Evropě. Byla naše očekávání stejná, jako je realita? Myslíte, že realita převálcovala naše očekávání? Jak myslíte, že probíhalo sžívání na tak malém prostoru? Co se nám nelíbilo v zemích, kde jsme už byli? Něco málo vám o tom sepíšu 🙂
Vyráželi jsme 3.dubna. Takže ano, už je to měsíc. Řekli byste to? To to letí! Měsíc, který nám utekl jako voda. Michal říká, že mu to přijde, jakobychom už byli z domu déle. Mě to přijde tak na ten měsíc 😀 Za měsíc už jsme projeli Slovensko, Maďarsko a Srbsko. V tutu chvíli se nacházíme v krásném Rumunsku a nocujeme u hradu Corvin (který opravdu stojí za podívanou) a já píšu tyhle řádky a doufám, že se mi povede článek někde zítra nahrát, abyste si ho mohli přečíst aktuálně.
OČEKÁVÁNÍ vs REALITA
Myslím, že vždy jsou očekávání ve finále jiná než skutečnost. Očekávání jsou totiž přeceňovaná. Proč pořád očekáváme, že to bude takové nebo makové? Když to nakonec stejně bude jablečné. Ať už sladké nebo kyselé. A my víme, že to stejně většinou bude jiné než očekáváme….než doufáme. Lepší je asi nic moc neočekávat a brát to, tak jak to je.
Já jsem naštěstí neměla velká očekávání, ale vím, že někteří z vás je stále mají. Čekáte, že budeme každý den nahrávat fotky tak krásné a lákavé, že budou vypadat jak z reklamy na sny. Že budeme mít slunečné záběry z krásného Balatonu. A podobně. Ale tak to není. Často je jiné počasí, než se vám zrovna hodí. Hodně často místa vypadají jinak než na obrázcích, které najdete na gůglu. A dost často se nedostanete na stejné místo, ze kterého byly foceny ty profi záběry. Proto jsou pak vaše očekávání nenaplněná a vy zbytečně zklamaní. Proto doporučuju, abyste neočekávali. Neočekávejte a budete častěji překvapováni. Neočekávejte a budete více spokojeni s výsledkem. Tak jako já. Častokrát jsem očekávala a ve finále byla zklamaná. Ale pak jsem si uvědomila, že to tak nejde. Přestala jsem očekávat. Začala jsem být více překvapována a více spokojená. To bylo jen tak k zamyšlení 🙂
SŽÍVÁNÍ vs PŘIZPŮSOBOVÁNÍ
Myslela jsem si, že to bude těžké na tak malém prostoru sami dva…..a ano, vím, že je to teprve měsíc. Ale i tak žádné sžívání se společně nebylo potřeba. S Michalem jsme na sebe zvyklí a od té doby, co jsme spolu, trávíme společně většinu času. Takže naše sživání se nebylo potřeba, protože proběhlo už dávno. To, co jsme se učili a stále učíme je přizpůsobování se. Přizpůsobování se životu v autě. Přizpůsobování se na malém prostoru, který nám slouží jako obývák, kuchyně, jídelna, ložnice i pracovna. Přizpůsobování se těmto podmínkám. Přizpůsobování se Vítkovi. Přizpůsobování se naší nové životní etapě. My lidé jsme opravdu velice přizpůsobiví. Nám konkrétně to jde lépe než bych čekala. Tím tedy myslím hlavně sebe, protože Michal už nějaké ty zkušenosti s žitím v dodávce má z Nového Zélandu. Teď už je to v pohodě. Co mě rozčilovalo, bylo věčné přeskládávání věcí. Sem tam a tam a sem. Když jste chtěli vyndat určitou věc, museli jste nejprve vyndat jiné tři věci než jste se dostali k tomu, co potřebujete. A takhle to bylo s hodně věcma. Takže jsem to akorát přerovnala tak, jak mi to lépe vyhovuje. Co se častěji používá, máme víc po ruce, než to, co se používá méně. Snadné jako facka. Každá věc musí mít své místo. Prosté 🙂
RADOST vs STAROST
Většina z vás si myslí, jaká to není zábava a pohodička si cestovat v autě, nechodit do práce a mít takhle spoustu času. Ale opět vás zklamu. Takhle jednoduché to prostě není. Protože pořád musíte udržovat pořádek. Jakmile na takhle malém prostoru tadyhle něco položíte a támhle zas něco jiného, hned je to znát a vypadá to jako nepořádek, který je všude. Protože ten prostor je malý. Všechno trvá déle než jste obvykle zvyklí. Mluvíme tu o vaření, mytí nádobí, čištění zubů, oblékání se apod. Opět je to zapříčiněno malým prostorem či menším množstvím potřebných věcí. Další spoustu času vám zaberou přejezdy autem, kdy se nic moc nedá dělat. Takže posloucháme hudbu, povídáme si, smějeme se a kocháme se okolím. Když dojde voda, musíte najít další, ale občas není kde. Proto si děláme velké zásoby vody. Když je potřeba musíte najít nějakou
prádelnu, abyste si vyprali prádlo. Popřípadě jej přeprat v ruce a pak čekat až vám venku na šnůře uschne. Samozřejmě za předpokladu, že je hezké počasí. Nakupování trvá déle, protože si rozmýšlíte jestli si tohle teda koupíte nebo nekoupíte, protože by to jinde mohli mít levněji. Hledání místa na spaní občas zabere čas. Samotné cestování, poznávání a dokumentování. Atd atd. A tohle všechno se snažíme zaznamenávat do videí, která Michal musí sestříhat a dát je dokupy. Řádky, které čtete spolknou několik minut ze dne. Fotky se samy neroztřídí. No a pak nahrávání a zveřejňování na internet. Takže hledáte wifi. Nejlépe nějakou tu free. A to spolkne taky dost času. V každé zemi to je trochu jinak. Takže tam, kde jste byli zvyklí na free wifi na Slovensku v Maďarsku nenarazíte.
A tak zkoušíte jiná místa. Takže ve finále to všechno není taková prča jak se zdá. Ale my si to užíváme. Všechny tyhle radosti a strasti jsou toho součástí. Občas jsme z něčeho nadšení a občas zoufalí. Občas už nám mozky stávkují a mi říkáme nebo děláme blbiny, abychom se uvolnili a odreagovali. O tom se raději pro naše dobro rozepisovat nebudu 😀 Nemůže být všechno jen stoprocentně růžové. To by se okoukalo 🙂 Občas je potřeba nějaké to drama. Jako porucha Vítka, kterou pak musíme vyřešit a podobně. Ale o tomhle a mnohem více to je. Divili byste se, jak výrazně se nám zlepší nálada, jakmile vysvytne sluníčko. Vše je hned světlejší, jasnější, krásnější, a příjemnější. Paprsky vás hřejí na kůži,
máte víc energie a do všeho máte chuť. V Rumunsku jsme měli dva dny zpátky krásné počasí. To jsme si užívali. Snad už těchto dní bude jen přibývat. Toto a mnohem více k tomu patří. A nás to baví!
Každý den jiné místo na spaní. Každý den jiné krásné výhledy, které se vám neokoukají. Prostě paráda! Naše svoboda! 🙂
Na vařiči jsme zatím neměli problém cokoliv uvařit a to celkem rychle. Protože se snažíme žít nízkonákladově, kupujeme většinou nejlevnější potraviny,
ale často si kupujeme zeleninu, kterou máme rádi a ta se bohužel k těm nejlevnějším řadit nedá. Jíme hodně jablka, většinou se dají koupit levně. Minimálně jednou denně si vaříme teplé jídlo. Často si děláme sendviče se zeleninoua omeletou z vajíček…nebo plátkem sekané. Říkáme tomu low costburger 😀 Rozhodně nijak nestrádáme. Nejhorší jsou lákavé vůně, které vychází z restaurací, hospod a fast foodů. To nás pak uvádí v pokušení. Ale většinou se držíme a nepodléháme čichovým buňkám. Protože čím více se budeme držet zkrátka, tímdéle budeme cestovat a poznávat nová krásná místa.
SK, HU, SRB, RO
Za sebou už máme Slovensko, kde to bylo jednoduché, protože jsme se se všemi jednoduše dorozuměli. Život je tam skoro stejný jako u nás. Mají krásnou přírodu a nechápeme, proč jsme ji doposud neměli procestovanou více, když je to tak blízko k nám…. Mají tam super Biofarmu Príroda.
Maďarsko nás celkově zklamalo. Nemají moc dobře značené turistické trasy. Anglicky jsme se nikde nedomluvili. Informace v turistických destinacích, byly psány pouze v maďarštině. Balaton většinou obehnaný ploty kempů či soukromých osob,
takže se volně k vodě dostanete minimálně. Avšak v Alsóörs, kde jsme kempili dva dny, se nám moc líbilo. Líbilo se nám tam na medvědí farmě.
Ve Srbsku se nám nelíbilo. Hodně špíny a odpadků všude. Ve velkých městech to vypadá jako z dob minulých. Budovy často rozbořené a nikoho to nezajímá. Omítat domy se tu většinou neobtěžují…asi jejich stajl. Hodně romských obyvatel, romských get. Ráda, bych napsala něco, co se nám tam líbilo, ale nenapadá nás to. Ale zase musím přiznat, že jsme projeli jen kousek Srbska takže věříme, že v jiných částech můžou být hezká místa i příroda. Teď jsem si vypomněla, že se mi v Bělehradě líbila jejich pevnost. Takže přece jen něco 🙂
V Rumunsku jsme zatím druhý den a moc se nám tu líbí. Je to rozlehlá země s krásnou přírodou, kterou teprve poznáváme. Včera jsme si dali kousek od Bigarskýho vodopádu první venkovní sprchu a bylo to fajn. Těšíme se na následující dny, kdy budeme objevovat krásy této země 🙂
Cestování a žití ve Vítkovi je lehčí než se zdá. Některé věci s tím spojené nás baví více a jiné méně. Proto se snažíme zaměřit právě na ty, které nás baví více.
Nedá se říct, že by nás něco vyloženě otravovalo.
Celkově nás to prostě baví a doufáme, že i vás.