Itálie shrnutí

Itálie je mezi českými turisty třetí nejnavštěvovanější zemí. A po pravdě nechápeme proč sem Češi jezdí v takovém počtu. Zas tak hezký to v téhle bláznivé zemi plné kruhových objezdů fakt není.

V Itálii jsme celkem byli 9 dní a nechápeme, co na ní všichni vidí. Je pravda, že já jsem se sem opravdu moc těšila……. asi právě proto jak jsem slýchala, že je to tam hezký atd. Původně jsme si Itálii chtěli sjet až k Palermu na Sicílii, ale vzhledem k tomu, že se nám tam nijak obzvláště nelíbilo, jsme to vzali jen po Řím a pak zase nahoru směr Švýcarsko. Je to celkem špinavá země plná kruhových objezdů…..a to jakože fakt. Stavěj se úplně všude, kde je napadne…..bez rozmyslu…..asi jen tak pro zábavu…jinak vážně nevím. Navíc Italové nejsou moc dobří řidiči a na kruháčích to teda vůbec neumějí. Ještě, že je Michal tak dobrý řidič, je obezřetný a předpovídá nepředvídatelné. Občas jsme měli dost problém najít místo na spaní, ale vždycky jsme to nakonec nějak vymysleli.

Nakonec jsme se i rozhodli velká města vynechat. Vyškrtli jsme Miláno, Janov, Bolognu či Florencii. Prostě ty davy turistů a velký šrumec kolem nich nás fakt nebere.

Za pár dní v Itošce jsme toho ale dost viděli 🙂

Řím

O naší návštěvě si můžete přečíst v samostatném článku tady.

 

Verona

Tak tady jsme měli trochu problém sehnat místo k zaparkování. Všude bylo totiž plno a když už jsme to volné místečko konečně našli, zjistili jsme, že tam parkovat nemůžeme, že je to jen pro lidi, kteří tam bydlejí. Ale nakonec se poštěstilo a my zaparkovali u řeky za euro na hodinu. Tady jsme poctivě zaplatili a vyrazili do centra. Teď po zkušenostech s Římem můžu říct, že se mi ve Veroně líbilo. Má hezké centrum. Sice tu bylo dost přelidníno, ale s tím v sezóně počítáte. Jako první jsme samozřejmě zamířili k balkonu Romeovy Julie.

 

 

Procházíme ulicemi, kde domy mají vyzdobenou fasádu tak, že na vás dýchne duch dávno zašlých dob. Projdeme přes náměstí Piazza delle Erbe a míříme tam kam davy lidí. K domu Casa di Giulietta přicházíme z hlavní ulice podloubím, jehož zdi jsou popsané zamilovanými vzkazy. Milostná psaníčka lidé píšou i na papírky, náplasti a dokonce i dámské vložky, které přichycují na zeď klidně i žvýkačkami. Popravdě to nevypadá moc dobře, teda nám se to nelíbí. Dole pod balkonem se můžete vyfotit s Julií. Respektive s její sochou, která je odlitá z bronzu. Na tyto fotky se tu stála dlouhá fronta a většina lidí sahá Julii na prsa. Nám to přišlo úsměvné a rozhodně jsme se mačkat nechtěli. Jen jsme se pokoukali a šli si dál po svým až k amfiteátru, který je třetím největším na světě a dodnes se v něm hraje. Pak jsme prošli  kolem fontány Fantana delle Alpi a dál pod branou I Portoni della Bra až k oblouku Gavi. A protože byl děsnej pařák, tak jsme to otočili zpět k Vítkovi a jeli si do Lidlu koupit skvělý veganský dželáto 😉

 

 

Lago do Garda

Největší jezero Itálii je velice navštěvované, takže zde narazíte na davy turistů a to se nám moc nezamlouvalo. Nicméně jsme podél jeho hladiny sjížděli dolů do Verony a tak jsme se kochali výhledy na tuto vodní plochu s horami kolem. Na chvíli jsme se zastavili i v jeho nejromantičtější zátoce……to jsme přece nemohli vynechat. Ale moc unešení jsme z ní nebyli, co vám budu povídat. Věřte mi, že na fotce to vypadá lépe než ve skutečnosti 😀

 

 

Lago di Ledro

Tomuto krásnému jezeru jsme dali přednost před Lago di Garda a dobře jsme udělali. Bylo tam klidněji. Podařilo se nám tam najít fajn spot a zaparkování – bezplatné parkoviště s pitnou vodou a sezením – 5minutek chůze od vody. Prostě na pohodičku 🙂 Jestli sem pojedete, počítejte, že tady narazíte na spoustu Čechů 🙂 Ale v této části se dalo najít více míst na zaparkování zadarmo. My si vyndali svoje sezení a čilovali u odpolední kávičky a knížky 🙂

 

 

 

V jezeře jsme se dvakrát okoupali a z vody si užívali výhledy na hory naproti. Ty nejhezčí výhledy se nám ale otevřeli až po tom, co jsme zdolali výšlap na Monte Corno. To jsme pak měli jezero jako na dlani. Na vrcholku jsme si uvařili rizoto od jezhned.cz a nějakou dobu jsme tam pobyli a užívali si ty výhledy a hlavně to všudypřítomné ticho bez lidí. Paráda. Bylo horko a tak jsme nechali sluneční paprsky aby nás hřály na kůži, zatímco jsme nechávali nohy odpočívat a nabrat nové síly….. tentokrát na cestu z kopce dolů.

 

 

 

 

 Takže za nás spíš rozhodně Lago di Ledro!

 

Urbino

Historické centrum tohoto Italského města je zapsáno v seznamu dědictví UNESCO – a právem!

Vítka jsme zaparkovali bezplatně u silnice a šli si historické jádro města projít pěšky. Celé toto centrum tvoří typické cihlové neomítnuté domy. A dohromady v tom celku to vypadá fantasticky.  Do centra se  Do centra vstupuje bránami, které byly součástí původního opevnění. My jsme ale přijeli z druhé strany, takže jsme jimi z města vycházeli. Při procházce města si všímáme, že se zde promenáduje a potlouká spousta mladých lidí. Později zjišťujeme, že jsou to studenti, protože se v Urbinu nachází stará univerzita. Procházkou tam strávíme asi dvě hodinky a pak se přesouváme dál. Ale ve střední Itálii, kterou jsme projížděli a nebylo tam nic zajímavého, bylo tohle příjemném zpestřením.

 

 

Cascate del Mulino

O  těchto fantastických přírodních lázních si můžete přečíst tady.

 

Bagni San Filippo

Další termální jezírka jsme jen jen omrkli a prošli se kolem, protože jsme z rána byli rozmočení z návštěvy výše uvedených lázní a hnalo se tam špatné počasí. Každopádně to určitě stojí za návštěvu. Jsou zdarma stejně jako ty předešlé. A přes den tu je taky spousta lidí. Součástí těchto přírodních lázní je i skalní útvar Fosso Bianco, kde voda stékající po jeho povrchu vytváří podobné scenerie jako v krápníkových jeskyních. Vypadá to naprosto fantasticky a nemusíte se bát vylézt nahoru, protože se to fakt vůbec nesmeká i když to vypadá na pohled jinak.

 

Bagno Vignoni

Zde jsme strávili chvíli odpolední procházkou. Toto městečko má totiž jedno z nejoriginálnějších náměstí Itálie a opravdu to vypadá dobře. Je to proste přírodní bazének, jehož pramen vyvěrá přímo na náměstí.

 

  San Gimignano

V tomhle městečku se nám líbilo ze všeho nejvíce a určitě ho při návštěvě Itálii nevynechejte, protože stojí za to. Prý se dokonce jedná o nejhezčí městečko v Toskánsku. Svým středověkým panoramatem připomínající panoramata dnešních měst s mrakodrapy láká San Gimignano davy turistů z celého světa již z dálky.

Vítka jsme zaparkovali zadarmo dole u dětského fotbalového hřiště,kde jsme zůstali i na noc.
Bylo to tam klidné.

Do historického centra jsme vycházeli kolem 19h večerní a udělali jsme dobře. Vidět toto městečko jak se stmívá až nakonec úplně potemní byla paráda.

 Mě osobně se tu moc líbili místní obchůdky. Ať už to byly ty se suvenýry, nebo šlo o restaurace, či prodejny sýrů, uzenin, vín či jiných produktů. Každý ten obchůdek vypadal moc hezky a lákal mě dovnitř. Zřejmě to tam vedou lidi s láskou…. je to totiž znát.

Při procházce města jsme navštívili i kouzelné náměstíčko Piazza della Cisterna, které mi přišlo celkem romantické……vlastně jako celé město. Chvíli jsme se i zaposlouchali do živé orchestru, který hrál za rohem a celým večerním městečkem se tak linula příjemná hudba, která jako by pro toto město byla stvořená. Protože se nám tu líbilo, rozhodli jsme se zde zajít i na večeři. Přece neodjedeme z Itálie aniž bychom si dali pravou Italskou Pizzu – byla výborná.

 

Pisa

Jojo. I tady jsme se zastavili. Kdo by nechtěli vidět nakloněnou věž což?

Ve městě Pisa jsme měli jasný cíl – navštívit náměstí s šikmou věží. Zaparkovali jsme auto podél silnice asi 10 minut chůze od našeho cíle a vydali se tam pěšky. Před vstupem na náměstí jsme odmítli několik neodbytných afrických pouličních prodejců.

Na náměstí bylo mraky mraky lidí……bylo to tady jako v lidském mraveništi. Ale to se dalo čekat, tak se tím moc nezaobíráme. Naopak se velice bavíme tím, jak všichni pózují před objektivy foťáků tak, aby to vypadalo, že šikmou věž buď drží a nebo se o ni opírají. Byla to fakt sranda vidět ty lidi takhle šaškovat jeden vedle druhého. My jsme se spokojili s naší selfíí klasikou dál od lidí:)

Prošli jsme se i kolem katedrály Duomo di Pisa, která také vypadá moc hezky.

Jo a určitě víte, že šikmá věž nebyla stavena s tím záměrem, že bude šikmá….

Prostě se již při stavbě začala naklánět a naklání se stále.

 

Manarola

Zaparkovat tady to teprve bylo něco. Málem jsme dostali pokutu, protože jsme málem nechali Vítka stát napůl do zatáčky na straně silnice. Včas jsme si to ale rozmysleli a odjeli na placené parkoviště dole. Když jsme jeli pak okolo, auta která tam stála měla za stěračem růžové papírové překvapení ve formě pokuty.

Vesnička Manarola je součást Cinque Terre, což je skalnatá přímořská oblast tvořená pěti vesničkami. K návštěvě jsme si vybrali Manarolu, kde jsme se procházeli úzkou stezkou mezi vinicemi a slunce nám spalovalo kůži. Úplně tam bylo to teplo cítit ve vzduchu. Ze stezky jsme měli krásný výhled na barevní domy na útesech. Tyto domy opravdu hrají všemi barvami. Hlavně těmi pastelovými. A je to pecka!

 

A ty výhledy na moře! Tak ty za to taky stály!

 

Itálie v bodech

– drahá nafta, doporučujeme si při tankování vybrat ten stojan, u kterého si natankujete sami, protože to vám cenu sníží

– jídlo se dá pokoupit za rozumné peníze ve větších shopech, např. Lidl

– v běžných obchodech větší výběr kvalitnějších sýrů a salámů

– mozzarella se tu kupuje fakt ve velkým

– spousta sadů (jablka, hrozno, hrušky …)

– silnice tu mají nic moc

– ve střední Itálii chcípnul pes

– v Toskánsku je obrovské sucho, voda se odtamtud přes léto stahuje pryč

– čím níže na jih pojedete, tím více nepořádku uvidíte

– kruháč na každém kousku

– Italové neumí jezdit po kruháčích

– jo a taky Italové moc nepoužívají blinkry

– velký výskyt bezpečnostních složek (vojáci se samopaly)

– v restauraci vám naúčtují 2eura za osobu za prostírání

– všichni tu jezdí na skútrech jak diví

– hodně tu jezdí roztomilá Piaggia

Joooo a abych nezapomněla i na pláž jsme si sjeli. Ale nelíbila se nám. Všude lehátka a všechno spadalo pod hotelové komplexy, takže ani kousek klidu a navíc moře bylo celkem špinavé, takže jsme se nakonec ani neokopali no. Ale to nám neva. Užili jsme si koupačky jinde 🙂

Takže tohle je z naší Itálie všechno a příště se můžete těšit na článek ze Švýcarska.