NA VELKOU DEŠTNOU S KOČÁRKEM

V srpnu byl Máťa na víkend u babi a dědy a my chtěli využít toho, že budeme sami jen s Miri a chtěli jsme si vyjet někam obytňákem. Cílem bylo jet někam do hor/kopců, kde můžeme s kočárkem taky něco víc nachodit, protože Máťovi se moc chodit nechce. Ale kam pojedeme? Kde se dá s kočárkem do hor? Tak jsem začala hledat na internetu. V jedné diskuzi jsem našla, že rodiče hodně doporučovali s kočárkem Orlické hory. A protože je máme kousek, vyrazili jsme tam.

Michal nám předem vytipoval místo na freecamping a tak jsme v pátek odpoledne vyrazili.
Po cestě jsme se zastavili na večeři v Kozím chlívku, kde jsme si pochutnali na místních specialitách.
Když pojedete okolo, určitě doporučujeme najíst se tam.
Na spot jsme dorazili navečer – tak akorát, abychom si užili krásný západ slunce. Byl to skvělej spot i pro naši obytku (když jsme ji pořizovali trochu jsme měli obavy z toho, jak nám půjde s velkou obytkou právě freecampovat). Udělali jsme si pár fotek do rodinného alba a vlastně po zbytek večera jsme si tam jen tak čilovali a užívali výhledů, které tam byly krásné.

Brzy ráno po probuzení a po snídani jsme přejeli na parkoviště do Luisina údolí (50.2861700N, 16.3876681E), kde jsme byli jako první. Parkoviště u hájovny je bezplatné. Odsud jsme vyrazili jen s kočárkem a batohem.

Hned od začátku jsme začali stoupat. Takže jsme tlačili kočárek do kopce. Mákli jsme si, ale jelo se dobře, protože je tu dobrá cesta, která je většinou asfaltová. Máme sice outdoorový kočárek, ale po asfaltu, by to tu zvládl jakýkoliv kočárek.

Šli jsme uprostřed krásných lesů, které jsou pro Orlické hory tak typické. Miluju tu vůni! Vůni lesa. Svěžího vzduchu. Jehličí. Hub. Míjime i několik malinkých potůčků, kde je možné se osvěžit. Vše je tu krásně značené a tak by se nemělo stát, že byste zabloudili. My dojdeme po modré až na rozcestí Pod Jelenkou, kde na chvilku zastavíme, abychom přebalili a vyvětrali Miri. Ukazujeme jí les, který nadšeně pozoruje. Pak se vydáváme dál po červené až na rozcestí Velká Deštná, kde jsme si chtěli dát něco dobrého v místním kiosku, který je zároveň stanicí horské služby. Ale mají zde jen nápoje a max. sušenku či křupky. Tak jsme rovnou vyrazili dál.

Na vrchol Velké Deštné už to bylo zajímavější cestou. Lesní úzká cesta s kameny a kořeny, která není úplně vhodná pro kočárky a i s tím naším to teda pěkně házelo. Nakonec jsme to vyřešili tak, že já jsem nesla Miri v ruce, aby nebyla vyklepaná a Michal jel s prázdným kočárkem. Naštěstí jde jen o cca 350m, takže úplně v pohodě. Nicméně jsme viděli i takové nadšence, kteří to sem s dětmi dokodrcali i ve starém golfáči.
Takže se to dá. 🙂

Velmi mile nás překvapila rozhledna, která na vrcholu stojí. Když jsme tu byli naposledy nebyla tu.
Rozhledna byla postavena v roce 2019 a můžete ji navštívit celoročně a zdarma. Na vyhlídkovou plošinu ve výšce 17,3m , na kterou vede 96 roštových schodů si vyšlápneme na střídačku. Jeden z nás je vždy dole s Miri spící v kočárku. Z rozhledny je krásný výhled. Kromě rozhledny nás překvapilo i kolik je tu lidí…. fakt spousta a pořád proudili. Ale to se asi dalo čekat v hlavní sezóně za hezkého počasí.

Náš cíl jsme zdolali. Nicméně jsme měli ještě celé odpoledne před námi a i přestože teď nejsme moc rozchození, šlo se nám krásně.

Rozhodli jsme si trasu ještě protáhnout a z Velké Deštné jsme vyrazili po červené na Masarykovu chatu. Celá cesta opět většinou po asfaltu. Pro běžný kočárek pohoda cesta.

Masarykova chata praskala ve švech, ale povedlo se nám ukořistit jeden stolek pod slunečníkem. K obědu jsme si dali výborný borůvkový knedlík a svíčkovou.

Náš TIP: Doporučuji jít si objednat jídlo přímo dovnitř restaurace – sice si ho sami musíte odnést ven, ale jídla se nám zdála lepší než v tom okénku přímo venku. Navíc nebyla servírovaná v plastových miskách.

Po dobrém obědě jsme se stejnou cestou vrátili zpět k autu.
Dolů z kopce se nám šlo však mnohem hůř.
Po příchodu na parkoviště jsme byli v šoku, jak moc narvané parkoviště bylo, že jsme se až báli, že nevyjedeme. Vyjeli 🙂

Celkově jsme ušli 19km – vše s kočárkem. Šlo se nám krásně.

Potvrzujeme tedy, že Orlické hory jsou opravdu velmi vhodné pro kočárky.
Můžete si tam najít i jinou trasu, protože na výběr jich je tam samozřejmě několik.
Ale rozhodně vyražte!
I když to není zadarmo a máknete si, užijete si to!