Hot springs v Albánii??

Jak jsem psala už v nějakém minulém článku přírodní horké termální prameny jsme si prostě  zamilovali. Vyhledáváme je v každé zemi, kterou navštívíme. Ale né vždy se nám to podaří. O Albánii jsme, ale věděli, že to bude tutovka. Dost jsme o nich četli na internetu. A taky že to tutovka byla.

Vítek nás vezl na předem zadané souřadnice, kde by se měly termální jezírka nacházet. Cestou jsme jeli přes město Përmet a já se rozhodla stavit se v infocentu, okolo kterého jsme projížděli a raději si ověřit informace o pramenech, které jsme měli z internetu. V íčku byla moc příjemná paní, která se mi lámanou angličtinou snažila odpovídat na mé otázky. Skoro všechno, co mi řekla, souhlasilo….až na vzdálenost. Z Përmetu to má být cca 13 kiláků, ale nám navigace ukazovala něco přes dvacet. Rozhodli jsme se věřit pracovnici infocentra, protože ta to přece musí vědět ne….a bůhví, kam přesně by nás naše souřadnice zavedly. Nasedla jsem do našeho pojízdného domku a vydali jsme se směrem, o kterém jsem věděla, že je ten správný. Cca 6 km před cílem byl ukazatel, který nás navedl na bod našeho zájmu. Bylo něco kolem 18 hodiny a my projížděli přes zvednutou závoru, kterou nikdo nehlídal. Parkujeme na štěrkovém parkovišti s výhledem na středověký kamenný most.

Už od parkoviště vidíme, že se v jezírkách koupe spousta lidí. Hlavně v tom jednom velkém. Jdeme to obhlédnout a jak se tak přibližujeme, zaráží nás fakt, že necítíme žádný siričitý zápach a nevidíme žádnou páru. Po chvíli pochopíme proč. Dojdeme přes most k nejplnějšímu a nejhlubšímu jezírku a zkoušíme vodu prsty. Zklamání se dostavilo hned, jakmile naše prsty rozvlnily hladinu vody. Voda není horká! Není ani teplá! Jen prostě není tak studená jako voda v řece. Takže informace, kterou mi řekla paní v íčku, že voda je „hot, hot, very hot“ není pravdivá ani zdaleka. Nebo, že bychom byli už tak rozmlsaní z těch horkých pramenů, ve kterých už jsme se koupali??

Michal zkouší druhé menší jezírko hned pod mostem a hlásí, že teplota je stejná. Hledáme další bazénky, protože víme, že by jich tu mělo být asi 5. Z mostu zahlédneme další, ale abychom k němu došli, musíme projít kousek řekou Vjosë. Přibližujeme se k třetímu jezírku, ze kterého vylézá postarší pár a pán nás hned oslovuje. Michal se s ním dává do řeči a zjišťuje, že teplota vody je tu cca 20°C, ale že proti proudu řeky kousek dál, je jedno teplejší jezírko a mělo by mít 29°C. Jasně, že to vyrážíme prozkoumat. Jdeme ale pomalu, protože se nám smekají žabky po kamenech a bahně. Celkem nové Michalovi žabky nápor nevydrží a rozbijí se mu. Dál pak pokračuje bos a říká, že je to lepší, protože se to tolik nesmeká. Po cca 250 metrech narazíme na další jezírko, které je opuštěné. Teplota vody je opět pouze slabých 20°C, ale mě to nevadí, protože přes den bylo teplo a tak se naložím do bazénku. Je to příjemné, tak se cákám, zatímco to jde Michal omrknout dál.

Vrátí se asi po 10 minutách s tím, že tam je další podobné jezírko, ve kterém tam po sobě leze mladý pár, tak teplotu vody přímo v něm neozkoušel, protože je nechtěl rušit, ale že to prý bude to teplejší jezírko protože, voda která z něj vytékala do řeky byla teplejší. Takže se osuším a vyrážíme zpátky s tím, že se do toho teplejšího půjdeme okoupat brzy ráno. Po cestě zpátky se v cílové rovince řekou smeknu a natluču si koleno.
To se dalo čekat 😀

Povečeříme a koukneme se na Vlka z Wall Steat, u kterého se náramně bavíme. Přespíme na parkovišti a ráno se natěšení vydáváme na koupačku. Cestu řekou zdoláme bez dalšího úrazu a za chvilku jsme u jezírka, u kterého je i lavička. Odložíme si na ni věci a jdeme na to! K našemu nemilému zjištění je voda stejné teploty jako ostatní jezírka. ACHJO! Ale co, když už jsme tady tak tam vlezeme. Chvíli se koupeme a užíváme si výhledy na stěnu kaňonu Langarices před námi na druhé straně řeky. Aspoň něco nám vynahradí tu neteplou vodu.

Ach ta modrá!

Cca po 40 minutách se osušíme a vracíme se k autu. Všimneme si, že za stěračem máme lísteček o nezaplacení parkovného. Vždyť tam nikdo nebyl?! Nojono, takže odjíždíme a u závory platíme pánovi v zářivé vestě 200 těch jejich peněz (cca 40 Kč). Vyrážíme na další bod a už se těšíme, až se někde naložíme do pořádně teplých přírodních lázní.