První free camping s miminkem
Konečně jsme se dočkali a vyrazili jsme free campovat. Rudy nás po delší době vyvezl. Tentokrát to pro nás bylo jiné. Nové. Krásné. A taky sakra náročné a vyčerpávající. Už to nebylo to „čilování“ a aktivní relax, jak jsme byli zvyklí doposud. S miminem to najednou má úplně jiné grády. A tak místo toho, abychom se po prodlouženém víkendu vrátili odpočatí, byli jsme totálně ko. Ale víte co? Těšíme se až zas vyrazíme, protože to prostě milujeme a doufáme, že tuhle naši vášeň předáme i Matyasovi.
Možná víte, že větší auťák na free camping jsme si pořizovali záměrně kvůli Kessince a plánované rodině. Až teď jsme ale opravdu ocenili jeho velikost – protože jsme se tak tak vešli 😀 Kdo ještě nemáte bejboše, nedokážete si představit o čem mluvím. Řeč je tu hlavně o věcech, které Matyas potřebuje. Hromadu oblečení pro různé teploty a taky v několika párech. Plínky. Dětské kosmetické přípravky. Jídlo a věci na jeho přípravu (lahvičky, termosky, bryndáky, misku, lžičky, přesnídávky, zeleninové příkrmy, kaše). Kočár. Cestovní postýlku. Židličku. Koupací kyblík a věci na koupání. Nosítko. Hnízdečko a peřinky na noční spaní. Tašku hraček. Deky. A hlavně kukuřičné křupky – ty vždy zaberou, když je nejhůř. Ty nikdy nepodceňujte 😀 A taky jsem něco určitě zapomněla vyjmenovat 😀 Je toho totiž fakt mraky! A tyhle Matyáskovi krámy samozřejmě zaberou opravdu hooodně prostoru. Naštěstí jsme s tím tak nějak předem počítali a proto Michal vestavbu v Rudym předělával tak, aby tam bylo více úložného prostoru apod.
No a teď tedy k tomu, kam jsme vyrazili. Tentokrát jsme zamířili směr jižní Čechy. Tímto směrem jsme jeli tentokrát záměrně na návštěvu za přáteli, kteří na sockách vystupují pod názvem Naše cesty a kanály.
První zastávka byla kousek od Pelhřimova, kde jsme si našli boží spot u rybníka a tam přenocovali.
Byla to první Matyasova noc v Rudym. Původně jsme plánovali, že s ním na první noc vyjedeme jen někam kousek od domu, že kdyby cokoliv, tak jsme během chvíle doma. Nakonec jsme se ale rozhodli to neudělat a vyrazit prostě tak, jak bychom jeli normálně. Řekli jsme si, že když už tak už. Ať to má se vší parádou. A ono to vyšlo krásně. Matyas spal v posteli mezi námi a evidentně mu free campování prospívalo, protože spal krásně.
Po probuzení začala ranní rutina a můžu vám říct, že bylo fakt super moci vařit kafe, během toho, co se kluci ještě váleli v posteli. Všeobecně si užívám, že máme dřez a že při vaření a pohybu v autě můžu stát.
Po snídani jsme se vydali do Pelhřimova, kde jsme si hlavně prošli starou část města. Moc se nám líbilo Masarykovo náměstíčko uprostřed kterého je kašna sv. Jakuba. Celé náměstí je po obvodu lemováno barokním podloubím a dobře udržované barevné budovy dodávají historickému náměstí správný šmrnc.
V Pelhřimově mimo jiné můžete navštívit:
– muzeum rekordů a kuriozit
– muzeum strašidel
– pelhřimovské peklo
My si tyto lokace šetříme, až Matyas povyroste.
Moc se nám ale líbil kostel Nalezení svatého Kříže neboli kaple Kalvárie nebo kaple sv. Kříže. K samotnému kostelu vede vede schodiště o 37 schodech. Kaple od roku 2015 slouží jako obřadní, výstavní a koncertní síň.
Příjemnou procházku městem jsme zakončili nákupem dobrot v místní pekárně.
Potom jsme se vydali zpět k autu a užívali si hezkého počasí venku na dece. A malou chvíli jsme si počilovali.
Další přesun byl do obce DOBRONICE U BECHYNĚ, kde jsme parkovali v obci a pěšky se vydali obhlédnout hrad – tedy jeho zříceninu. Šli jsme vrchem přes les s kočárkem a to tedy bylo dobrodrůžo. Cesta pro kočárky rozhodně není přizpůsobená a tak Michal část cesty dolů kočár musel poponášet. Zpátky jsme to vzali raději po silnici.
Zřícenina hradu se tyčí na skalnatém ostrohu nad řekou Lužnicí v nadmořské výšce 440 m a nejhezčí pohled na ni je z mostu přes řeku.
A pak už jsme vyrazili rovnou na návštěvu za přáteli, kde jsme byli přes noc a užili si s nimi několik příjemných hodin.
HLUBOKÁ NAD VLTAVOU
Když jsme se rozloučili s přáteli, zamířili jsme do ZOO HLUBOKÁ, kde se nám líbilo i přesto, že jsme četli hodně negativních recenzí ve smyslu, že je tam drahé vstupné a že tam mají málo zvířat apod. A taky lidé často psali, že do pražské ZOO to má daleko. Nojóno…. nemůže být přeci každá ZOO stejná, vždyť by to byla nuda. Tato zoologická zahrada se specializuje na zvířata žijící v palearktivké zoogeografické oblasti, zejména v její evropské části a v České republice. Chová ale i množství cizokrajných druhů. Původní název je ZOO OHRADA. Celý areál není obrovský, je poměrně malý – ideální i pro malé cestovatele, kteří toho ještě tolik nenachodí sami. Mají to tam moc hezky udělané. Moc se nám líbil výběh plameňáků, který je součástí Munického rybníku. Moc rádi se sem s Matyasem vrátíme až bude o trošku větší.
Ze ZOO jsme se nechali Rudym dovést na náš free spot nedaleko zámku Hluboká. Bylo to pohodové klidné místo, kde jsme k dispozici měli i venkovní sezení. A hlavně tam bylo naprosto skvělé ticho přes noc. To nám moc vyhovovalo. Další den ráno jsme se odtamtud vydali pěšky na blízký zámek.
ZÁMEK HLUBOKÁ
Přestože se jedná o jednu z nejatraktivnějších památek v Česku, byla jsem zde prvně.
A zámek mne totálně nadchl! Celý zámek je obklopen okrasnými zahradami a anglickým parkem, kde jsme trávili volný čas procházkou.
Byli jsme tam v neděli, ale měli jsme štěstí a nebylo tam moc lidí, což pro nás bylo překvapením – příjemným.
Mohli jsme si tak užít klidné dopoledne v okolí zámku bez davu turistů. A to byla paráda!
Týn nad Vltavou
Tam jsme se párkrát zastavili po cestě na nákup a taky jsme si tam udělali piknik na dece v parku u Vltavy. A nesmím zapomenout na KAPLI SV ANEŽKY, ke které jsme se šli podívat. Dřevěná kaple se nachází v Čihovicích uprostřed rybníka na malém poloostrůvku. Ta se nám opravdu moc líbila.
V neděli večer jsme zamířili směrem zpět domů a opět přes noc free campovali na tom fajn spotu u rybníka. Ten jsme opouštěli brzy v pondělí ráno a jeli na jeden zátah až domů.
Matyas přejezdy zvládal krásně. Záměrně jsme se vždy snažili vybírat časové úseky, kdy byla velká pravděpodobnost, že bude spát a často nám to vyšlo. Takže spoustu toho dlouhého cestování v autě, spokojeně zachrápl.
Celkově free campingu jsme si nijak extra neužili.
Měli jsme dost míst, která jsme chtěli vidět a tak jsme se i hodně přesouvali z místa na místo, tak jak jsme byli zvyklí to s Michalem dělat, když jsme ještě neměli Matyáska. Ale z této zkušenosti jsme se poučili. Příště si toho určitě nebudeme plánovat tolik a trochu zvolníme tempo, abychom si opravdu alespoň trošku počilovali a odpočali.
A protože to pro nás bylo vše nové a náročnější, jak jsem zmiňovala výše, zapomněli jsme umístit slíbený EAGLESBOX.
Ale nezoufejte.
Ve středu vyrážíme zase free campovat!
A tentokrát ho opravdu někde ukryjeme!
Takže sledujte náš Instagram, kde se vše k EAGLESBOXU dozvíte.
A třeba právě vy ho najdete. 🙂
