Vyhlídková plošina Stegastein

Norsko je známé pro své dechberoucí panoramatické výhledy, které jsou nezapomenutelné a budete chtít další a další a ještě. My se s vámi o nějaké podělíme v tomto novém článku.

Ve večerních hodinách si to náš tým zamířil na ještě nakonec na vyhlídku. Původně bylo v plánu, že přespíme ve vedlejším městečku, ale tam všude byli zákazové cedule a tak jsme se rozhodli, že na vyhlídku dojedeme ještě dnes. Je sice už něco kolem 21h večerní, ale to nám vůbec nevadí, protože světlo je tu skoro až do půlnoci. A tak nás Vítek vezl po udržované silnici kolem fjordu a za pár kiláků už začal vyjíždět úzkými serpertýnami vzhůru. Michal ustavičně kroutí volantem ze strany na stranu a pohání tak našeho bydlíka výš a vyýš zatáčku po zatáčce. Už při výjezdu nahoru se nám naskytuje krásná podívaná na vodní hladinu pod námi. Silnice je tu opravdu úzká a tak jsme rádi, že jedeme nakonec takhle večer, aspoň se nemusíme vyhýbat žádným autům v protisměru. 

Vítek k vyhlídce dojíždí na jeden nádech bez problémů, je to vážně držák, to se mu musí nechat. Parkujeme na malém parkovišti, kde je pouze pár míst parkovacích míst. A vydáváme se na vyhlídku.

To, že jsme se na vyhlídku rozhodli jet podívat takhle večer má další velkou výhodu. Nikdo tu není. Bylo nám totiž jasné, že se to tu přes den bude hemžit turisty a my se budeme mačkat mezi nimi. Ale nakonec nám to vyšlo takhle parádně a my máme vyhlídku sami pro sebe. Tak to máme nejraději, paráda!

Vyhlídka Stegastein je 31 metrová platforma z dřevěného laminátu borovice a vypadá tak velice moderně. Plošina je zakončená skleněnou tabulí, za kterou vyhlídka jakoby přepadává dolů a vy tak i přes sklo můžete pozorovat okolí. Věřím, že né každému by bylo příjemné stát na okraji přímo u skla, ale mne to nevadí. 

I přesto, že už se smráká, se nám otevřel krásný panoramatický výhled na fjord Aurland, který je nyní 650 metrů pod námi. A my si ho užíváme. Moc se nám tu líbí. Výhledy na fjordy z výšky jsou prostě parádní a my se jich nemůžeme nabažit. 

Jenže je už 22h večer, slunce už zapadlo za protějšími horami, jejichž vrcholky jsou v půlce května stále ještě pokryty sněhem a jelikož dost fouká, nám začíná být fakt kosa. Navíc cítíme, jak se plošina pod našima nohama trochu pohupuje. To bych řekla, že vítr ani není silný. S kapucou na hlavě a rucema v kapsách vyrazíme zpět k autu.

“Ještě chvilku, prosím, jen chvilku” žadoní můj nenasytný mozek. Ale tentokrát poslechnu mé drkotající zuby a balíme to. Dovolím si ještě rychle využít toalet, které jsou na parkovišti zadarmo k dispozi. Ale zůstávám tam déle než by bylo potřeba. Na “dámách” je totiž okno. Takže jsem se ještě chvíli kochala výhledem na stromy pod námi. 

Vítka jsme pak nasměrovali vzhůru po silnici, kde jsme přibližně za kilák a půl našli opuštěné parkoviště. A právě tady jsme se to rozhodli pro dnešek zakempit. To se ukázalo, jako výborné rozhodnutí. Z parkoviště jsme měli výhled na zasněžené hory před námi a v noci tam byl naprostý klid. Ale zato zima. Dokonce jsme si v noci přitopili i naším bufíkem. V teple a tichu, natulení k sobě jsme usnuli během mžiknutí oka.

Po probuzení do slunného rána jsme začali nový den snídaní s kafíčkem a potom jsme se rozhodli vydat prošlapanou stezkou, kudy jsme viděli jít rodinu, která přijela a zaparkovala vedle nás.  Další skvělé rozhodnutí, protože po deseti minutách chůze jsme se dostali na vrcholek a odtud to teprve byly fantastické panoramatické výhledy. Popravdě mnohem lepší než z té turisticky proslulé vyhlídky. A tak jsme si tu chvíli poseděli a obdivovali tu krásu před námi. 

No posuďte sami……

No a teď už jenom v kostce. 

Pak jsme to zabalili a stejnou úzkou silnicí jsme to sjížděli dolů. Cestou jsme se vyhýbali několika autům. Pak jsme si to zamířili rovnou do nejdelšího silničního tunelu na světě, který je hned u městečka pod vyhlídkou. Je dlouhý 24,5 kiláčků a jeho průjezd není zpoplatněn. Jeho průjezd nám trval něco málo přes 20 minutek. 

No a jestli budete mít cestu na vyhlídku Stegastein, určitě neváhejte a zamiřte ještě o trochu výše na parkoviště, kde jsme spali. 

Nebudete litovat 🙂