Piatra Craiului

Večer jsme si zajeli na spot, který jsme měli předem vytipovaný pro přespání. Přijeli jsme k němu přes vesničku Zărnești, zaparkovali jsme Vítka, udělali si k véče smažené čínské nudle se zeleninou a večer počilovali u seriálu Back Sails. Tento spot se ukázal jako správná volba a naleznete ho na souřadicích N45.535030, E25.292016. Klidné místo v krásném okolí, od kterého je cca 150 m vzdálený pramen pitné vody, kde jsme si hned doplnili barely a lahve. Výborné čerstvé pitíčko!

Budíček nás probouzí v 7:00 a vy se ještě chvilku zahříváme ve spacácích a povalujeme se. V noci byla venku nula a my si po dlouhé době zase přitápěli. Topeníčko opět přišlo vhod. Následuje naše ranní rutina, která jak už víte zahrnuje za prvé kafe, za druhé snídani, za třetí zabalení batohů na trek a za čtvrté čištění zubů.

Po dvou dnech deště nám konečně svítí sluníčko, na což jsme se díky předpovědi spoléhali. Jsme ready a můžeme vyjít. Hned od začátku pěkně prudce do kopce. Žádná ulejvárna. Tenhle kruhový trek jsme si našli pomocí aplikace wikiloc, kterou teď dost využíváme. Takže ji doporučujeme 🙂 Procházíme lesy asi hodinu třicet minut a pěkně se zapotíme, protože celou cestu je to jen do prudkého kopce. Nakonec vylezeme z lesa na krásnou horskou louku, kde je fantastický výhled na zasněžené vrcholky jehličnatých stromů před námi a na zasněžené vrcholky hor všude kolem. Krása! Kocháme se výhledy, ale nezastavujeme se.

 

 

Jdeme dál přes louku, až opět vcházíme do lesa. Tentokrát už do toho zasněženého. Pocítíme teplotní rozdíl. Je tu chladněji ale vzduch je tu lepší, takový ten svěží horský. Procházíme lesem směrem nahoru a kolem nás je sníh. V důsledku slunečného dne sníh na vrcholcích stromů taje a nám často za krkem přistane kousek ledového sněhu, který nás zastudí na kůži. Míjíme informační cedule, které nás informují o výskytu zvěře, na kterou tu můžeme narazit. Vlci, medvědi, lišky, rysi a jeleni jsou z těch větších zvířátek.

 

 

Dostáváme se do bodu, kde je nutné projí přes ploty kolem jedné chaty, kde vybírají poplatek za průchod 1 lei = 6Kč. Jenže!….. Já jsem si v autě v druhém batohu zapomněla peněženku. Takže nemáme jak zaplatit a nechceme to tam té paní vysvětlovat, aby si nemyslela, že se z toho chceme vykroutit. Takže se otáčíme a jdeme to zkusit projít někudy kolem přes les. To se nakonec povede. Prudce lesem bez pěšině a strmě dolů. Po chvíli se nám povede se napojit na naši trasu a pokračujeme dál. Procházíme přes další loučku a to už jsme v půlce. Teď už by to mělo být jen dolů. A také většinou je. Jdeme lesní stezkou. Povídáme si, když v tu chvíli se Michal zastaví a zkoprní. Já nevím, co se děje a slyším jen nějaký dusot. Vytřeštěnýma očima na něj koukám a napnutě čekám, až mi řekne, co to bylo. Protože já samozřejmě čekám nějakýho toho vlka či medvěda. Ale jeho odpověď je jiná. „Deer“ říká mi „a byl obrovskej, prostě tady přeběhl přes cestu“ doplňuje. No a já zas nic neviděla. Tak třeba příště.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pokračuje cestou tentokrát prudce z kopce a pak už vycházíme na nezpevněné jakože silnici, která vede mezi skálami. Držíme se po ní, kolem jsou výhledy na skalnaté výběžky a v jednu chvíli se skály sbíhají do těsné soutěsky, kterou procházíme. Na kamenech podél cesty se zastavujeme a dáváme si k obědu čínskou polévku, jablko a müsli tyčinku. No a dále pak už jen posledních pár kilometrů po téhle cestě až k našemu Vítkovi.

 

 

Celou trasu cca 14km jsme šli za 3,5 hodiny.
Ve wikilocu byla uvedena střední náročnost a s tím souhlasím.
V pohoří Piatra Craiului je samozřejmě více tras, my si však zvolili tuhle, s kterou jsme naprosto spokojení.
Trek jsme si tu velice užili!