Vormauerstein: Vrchol nad Wolfgangsee
Vybrali jsme si tento vrchol záměrně. Původně jsme si to chtěli vyšlápnout na populárnější Schafberg. Ale tušili jsme správně, že tam bude přelidníno….. Schafberg je totiž turisticky známější a navíc se tam dá dojet lanovkou.
Upřednostnili jsme tedy Vormaurstein a ukázalo se to jako správná volba.
Po snídani jsme si zabalili jeden batoh a nechali jsme Vítka odpočívat na parkovišti (47.7295233N, 13.4843444E), které je zadarmo.
Odtud jsme se vydali směrem vzhůru k našemu cíli jménem Vormaurstein (1450 m.n.m.)
Ze začátku procházíme po asfaltové cestě, která vede k místním obydlím, které vypadají jako vystřižené z magazínu o rakouské architektuře. Místní domy jsou naprosto krásné a je vidět, že si je tu dobře udržují.
Následně vstoupíme do lesa a tím procházíme většinu cesty vzhůru.
Za celou dobu potkáváme pouze jeden mladý pár a jednoho osamoceného cestovatele. Pro nás ideální stav.
Cestu lesem jsme ocenili jak my, tak naše Kessinka. Ten den bylo obrovské teplo a slunce pálilo. Bylo příjemné jít ve stínu stromů a užívat si klidu kolem.
Po cca a hodině a půl, vycházíme z lesa na otevřené prostranství. Na krásně zelenou pastvinu s chatkou, obklopenou stromy v okolí.
Zastavujeme se zde ve stínu na krátkou pauzu, abychom hlavně doplnili tekutiny. A pak jsme se zase vydali na cestu, s vědomím, že už tam budem se šlo hned o něco líp – přeci jenom to bylo celou dobu do kopce.
Prošli jsme dalším lesíkem a narazili na tekoucí vodu. Příjemné překvapení a ochlazení. Voda byla naprosto skvělá!
A pak už zbývalo jen pár kroků na travnatou plošinu, odkud se nám otevřely výhledy na okolní nedaleké vrcholy a krajinu dole pod námi.
Náš cíl byl však ještě trochu výše. Nechali jsme si batoh na lavičce pod stromem a vydali se nalehko zdolat skalnatý vrchol Vormauerstein, na který jsme to měli už jen pár minut.
Poslední úsek se trochu více „šplhá“ po kamenech, ale není to nic náročného nebo nebezpečného.
Během chviličky jsme byli na vrchu a mohli se kochat panoramatickými výhledy.
Na jedné straně na modře zbarvenou hladinu jezera Wolfgangsee a na straně druhé jsme pozorovali hladinu jezera Attersee.
Naprosto úchvatné!
Modrá a zelená všude kolem!
Na kamenitém vrcholku jsme nebyli moc dlouho, protože bylo kolem poledne a slunce neuvěřitelně pálilo. Udělali jsme si pár fotek a vydali jsme se zpět do stínu stromu, kde jsme si nechali batoh.
Právě tam jsme poobědvali a pozorovali kravky a koně, které se v naprostém klidu pásli poblíž. Kess byla tak nadšená z výšlapu, že si ani pořádně neodpočala. Po celou dobu našeho čilování se dožadovala házení šišek. A tak jsme jí je házeli a ona byla ve svém živlu.
Byli jsme rádi, že se věnovala šiškám a ne místním zvířatům. Často nás však její neúnavnost překvapuje
Po obědě a odpočinku jsme se vydali druhou stranou zpátky dolů na parkoviště.
Shrnutí:
– celý okruh nám trval cca 5,5 h (včetně pauzy na oběd)
– délka okruhu: cca 12 km
– náročnost: pořád do kopce, žádné náročnější nebo nebezpečné úseky
V batohu jsme měli:
– cca 3 litry vody (po cestě jsme doplnili)
– obložené housky, čínské polívky
– vařič
– Michalovu KPZ
– foťák
– plecháček
